"Ale pořád se slyšíme docela často, telefonujeme si," usmála se Ivana Plchotová.
Znovu se v minulých týdnech sešly v národním týmu. A pomohly mu k jasnému postupu na mistrovství Evropy, které bude příští rok.
Společně s Plchotovou a Matuszkovou trenérka Táňa Krempaská povolala i další bývalou ostravskou hráčku, nahrávačku Andreu Sieglovou. Oživily si dřívější spolupráci?
"To už je tak dávno, že člověk ani nepozná, že jsme spolu hrály," uvedla Ivana Plchotová. Ta už v Itálii vystřídala tři celky. "Co sezona, to klub, ale jsem tam spokojená a tentokrát zřejmě zůstanu v Coneglianu." S ním skončila jedenáctá.
A nemyslí výš, na italskou A1? "Ještě tak rok počkám, a pak uvidím," přiznala. "Pořád musím na sobě hodně pracovat, což bych v A1, kde jsou už opravdu ty nejlepší hráčky, nemohla. Tam by mě zřejmě čekala lavička, což by nebylo příjemné."
Tereza Matuszková má za sebou tři roky v nejvyšší francouzské soutěži. Po dvou sezonách v Riomu tu minulou působila v Paříži.
"Bylo to však špatné," podotkla. "Neměly jsme družstvo ani trenéra na úrovni, skončily jsme dole."
Proto chce změnit klub. "Teď si budu užívat volna, ale i přemýšlet o dalším angažmá," přiznala smečařka, která opět dá přednost zahraničí. "Musím být trpělivá, počkám si na nejlepší nabídku."
A nemusí zůstat ve Francii. "Tamější úroveň ligy klesá, šla hodně dolů," povzdechla si.
Proč? "Možná je to náturou Francouzů. Jsou takoví nonšalantní. Jako by se řídili pořekadlem pohoda, jazz."
Jenže ženský volejbal upadá i v Česku. "U nás je zase jiný problém," tvrdí Tereza Matuszková. "Hráčky tady volejbal neuživí, takže prchají ven, kde mohou hrát profesionálně."
