S libereckým klubem podepsal smlouvu na jeden rok. "V Liberci jsem doma a nabídka z Dukly pro mě byla super," tvrdil osmadvacetiletý volejbalista Jakub Vencovský.
Měl jste i jiné nabídky na nové angažmá?
Přiznám se, že jsem já sám ani nic nového nesháněl, ale oslovil mě šéf Dukly Pavel Šimoníček s tím, že bych měl v Liberci plnit roli dvojky na univerzálu za Honzou Hadravou. Abych za něho zaskočil a pomohl, když bude potřeba.
Není to pro vás málo? Když jste v před dvěma lety z Dukly odcházel, byl jste na postu univerzála jednička.
To ano, ale neřekl bych, že je to pro mě málo. Takhle jsme se prostě domluvili a beru to tak, že moje šance určitě přijde. A pak to bude na mně, jak se s tím poperu. Navíc Honza Hadrava bude celé léto hrát beachvolejbal, takže v přípravě budu potřeba.
Smlouvu jste podepsal na rok, nechtěl jste raději delší kontrakt?
S Pavlem Šimoníčkem se známe už hodně dlouho, věříme si, takže jsme to udělali na rok a pak se když tak vždycky nějak lidsky domluvíme na případné další spolupráci.
Po vašem odchodu z Liberce před dvěma lety se kádr Dukly výrazně obměnil, s kým jste vlastně tehdy nastupoval?
Byl tady smečař Tomáš Hýský..., no, a to je v podstatě jediný, ty změny byly výrazné. Ale není to problém, kluky znám všechny, protože jsem už rok zase zpátky v české extralize a v Liberci, navíc jsme hráli i antukovou ligu. Těch volejbalistů není zase až tolik, abychom se všichni neznali.
Z Dukly jste zamířil do druhé francouzské ligy do Saint Quentinu, jaká to byla štace?
Šel jsem tam z Liberce ještě s Lubošem Novákem a Kubou Čermákem a nebyla to, bohužel, žádná velká sláva. Bylo nás vlastně jen sedm lidí, kteří mohli hrát na nějaké úrovni. Navíc tam došlo ke spoustě zranění a abych řekl pravdu, tak ten rok nestál vůbec za nic. Zranil jsem se já, pak nahrávač Novák a třeba k jeho léčení nepřistupovali podle mě úplně zodpovědně, chyběl strašně dlouho a nebyla za něho adekvátní náhrada.
Pak jste se vrátil do Česka do Benátek, mohl jste jít i někam jinam?
Venku je hodně hráčů a někteří tam jsou ochotni zůstat i za málo peněz, a to nebyl můj případ. Tak jsem jednal s panem Němečkem, který šéfuje Benátkám, a slušně jsme se domluvili. Navíc moje manželka sehnala tady v Liberci, což je půlhodinka cesty k baráku, dobrou práci. I když teď už tam zase nechodí, protože začátkem srpna čekáme malého volejbalistu. I proto jsem nabídku Dukly hodně uvítal, protože jsem Liberečák a jsem tady doma.
Liberec čeká na titul už deset let, dočká se v nové sezoně?
Titul s Duklou je můj velký sen, protože jsem si ještě nikdy žádný neužil. Při tom posledním v roce 2003 jsem byl spíš takovým hodně sporadickým členem kádru. Odehrál jsem tehdy jako mladý něco málo v základní části, play-off jsem se už nezúčastňoval. Sice mám medaili, ale nebylo to ono. Chtěl bych si ty oslavy zažít jako hráč na vlastní kůži. Ale titul, to je extrémně těžká práce. Co mám zprávy, tak v Liberci by měly všechny opory zůstat a celá ta dvanáctka hráčů by měla být schopná hrát kvalitně, takže o to budeme ze všech sil bojovat.
