Nahrávač, to je šílený post, povzdechl si budějovický Habr

Na to, že je nahrávač, má dělový servis hodný těch nejúdernějších smečařů. Jeden z nejlepších ve volejbalové reprezentaci. Českobudějovický Filip Habr říká, že servis mu šel odmala. Jenže na rozdíl od většiny nahrávačů, kteří sázejí na plachtící podání, on se do míče dokáže pořádně opřít. Ostatně kolikrát si říká, že by raději útočil, než tvořil hru.

„Trenéři mě měli spíše směřovat na jiný post, ale... Jeden z nich si v Ústí nad Labem zamanul, že vychová vysokého nahrávače, a proto nahrávám,“ řekl. „Jsem za to rád, i když někdy přemýšlím, že by bylo snadnější hrát smečaře nebo účko, protože je to jednodušší.“

To je také důvod, proč si s chutí, když má možnost, v utkání i zasmečuje. Habr tvrdí, že nahrávač je šílený post. „Musíte mít v hlavě tolik věcí...“

Třeba?

„Musíte se soustředit nejen na samotnou nahrávku, ale i na další herní činnosti. Předně pořád myslíte na to, že druhý balon je váš. Když to jako ostatní hráči v hlavě nemáte, hraje se vám v poli lépe, protože na ten druhý balon nemusíte startovat. Lépe se vám blokuje, protože nahrávač je hned ve střehu, protože už zase jde nahrát, když míč blokem třeba nadrazíte. Ve všem je to složitější.“

A co je nejhorší?

„Ten tlak. Prohrajete zápas a může za to nahrávač. Vyhrajete ho a hrdinou je ten, kdo dal nejvíc bodů. Tak to chodí.“

U nahrávačů jsou navíc nejvíce vidět chyby. S tím Filip Habr souhlasí. „Když špatně nahrajete, je to vaše vina. Nahrajete dobře a smečař míč nesloží, tak kolikrát i to je vaše vina.“

Habr přiznává, že má období, kdy si říkává: „Já blbec, že jsem nehrál raději něco jiného.“ Hned však dodává, že to bývá v době, kdy se nedaří, kdy je na tom hůře psychicky. Za sebou má i složité období v národním mužstvu.

„Do týmu se vrátili dva bombeři Konečný se Štokrem, takže bylo těžké se s nimi sehrát. Navíc předtím jsem s nimi v podstatě nehrál. Byl jsem pod velkým tlakem, abych jim vyhověl, protože to jsou osobnosti zvyklé hrát s top nahrávači na světě.“

Filip Habr připouští, že mu trvá déle sehrát se s novými hráči. „Než přijdu na to, jak jim nejlépe vyhovět,“ dodal. Navíc v úvodu Světové ligy trenér Zdeněk Šmejkal vytvořil dvojice nahrávač - univerzál. „Na tom třítýdenním výjezdu tak hrál s Honzou Štokrem hlavně Kuba Janouch a s Davidem Konečným já.“

Jenže Konečný při nynějších duelech doma dostal volno.

„V tom posledním utkání venku ve Francii jsem se s Davidem už tak nějak chytil, ale když odjel, tak jsem musel začít zase nanovo s Honzou. Minule s Koreou nám to už ale šlo dobře, tak doufám, že v tom budeme pokračovat i proti Japoncům.“

Habr si přeje, aby souhra fungovala především na zářijovém mistrovství Evropy. „Věřím, že tu souhru ještě vypilujeme, že to bude, jak má být. Máme na to pořád ještě dost času.“