Už v minulé sezoně Ostravanky při svém premiérovém startu v evropských pohárech snadno přešly přes Rijeku. Pak si poradily s Brnem a až ve čtvrtfinále narazily na silnější sokyně – ruský Krasnojarsk.
A podobný scénář se jim rýsuje i v tomto ročníku Challenge Cupu.
Po Osijeku je čekají protivnice z finského celku Orivesi. A pokud by uspěly, letěly by do ruského Krasnodaru, který by měl přejít přes VC Bratislava.
Zástupci ostravského klubu jsou přesvědčeni, že i přes lehké soupeřky na úvod poháru má účast týmu v Evropě smysl.
„Osijek byl slabší, ale naše hráčky musejí potvrzovat, že jsou papírově lepší. To je také důležité,“ upozornil ostravský trenér Zdeněk Pommer. Nahrávačka Kateřina Valková je přesvědčená, že i duely se slabšími celky jsou prospěšné. „Pro některé naše holky to je první mezinárodní utkání. A poznáte různé styly volejbalu, zkušenosti to jsou. Jde také o to, že hrajeme v jiném prostředí, jezdíme do ciziny, což je příjemná změna oproti české lize.“
Blokařka Iva Nachmilnerová dodala, že pro každou hráčku je důležité zkusit si pohárovou atmosféru. „Je to jiné než liga. A hlavně protihráčky jsou jiné,“ podotkla Nachmilnerová. „Zkušenosti nezískáváte tím, že hrajete pořád se stejnými soupeřkami jako u nás, ale od cizinek. A i slabší protivníci vás mohou obohatit, jako je tomu i v životě.“
Co si tedy Ostravanky ze souboje s Osijekem odnesly? „Byl slabší, ale naučil nás koncentrovat se, protože doma v odvetě po dvou pro postup vyhraných setech jsme polevily a musely se znovu začít soustředit,“ uvedla Iva Nachmilnerová.
Evropské poháry stojí za to i podle ostravského manažera Miloše Matuly, byť je to zásah do rozpočtu. „Minulý rok nás přišel na milion korun,“ přiznal Matula. „A problém je i v tom, že neodhadnete, kolik vás to bude stát, protože záleží na tom, odkud soupeř je. Loni byla darda cesta do Ruska.“
Ta hrozí i nyní. „Ale Krasnodar je přece jen blíže, tam se letí bezmála čtyři hodiny, zatímco do Krasnojarsku to bylo přes deset hodin,“ řekl Miloš Matula. „Pohár je z ekonomického pohledu i risk, ale hodně nám pomáhá město, kraj i volejbalový svaz. Bez jejich podpory bychom hrát nemohli.“
Účast v Evropě je prodělečná záležitost. „Nějaké odměny jsou až za semifinále a finále, ale ty všechny náklady ani zdaleka nepokryjí. I domácí zápas nás vyjde přibližně na sto tisíc korun, protože mimo jiné musíte hradit cestu, ubytování a stravování rozhodčích a i ti mohou být zdaleka.“ Například ti, kteří pískali středeční duel s Osijekem, přiletěli z Estonska a Nizozemska.
