Co pro trenéra znamená, když hráči nemají možnost po tak dlouhou dobu plnohodnotně trénovat?
Mně je spíš líto, že ti kluci neměli možnost dotáhnout sezonu do konce. Jinak je to teď pro všechny stejné. Pracujeme na dálku, není to nic, co bychom chtěli, ale tak to teď je.
V čem spočívají úskalí těchto tréninků na dálku?
Trénovat v domácím prostředí, kde nic moc dělat nejde, je samozřejmě omezující. Zároveň je tahle situace o profesionalismu hráčů, jde o to, aby si uvědomili, že nemůžou čtyři až pět týdnů nic nedělat. Je to takový volejbalový home office.
Bylo pro vás obtížné sestavit tréninkový plán pro takto nestandardní podmínky?
Podstatné je, aby se kluci hýbali. V těchto podmínkách jsme sestavili plán na práci s vlastní váhou, zařadili jsme i kardiocvičení, nějaké výběhy, zkrátka to, co je třeba teď udělat.
Po první vlně uvolnění restrikcí se za splnění určitých podmínek nabízí trénování venku.
Kluci píšou, že už chtějí běhat v přírodě, možná by si zahráli i beach. Až to půjde, určitě se jejich příprava tímto směrem rozšíří, to bude ještě v jejich bydlištích.
Máte nad domácí přípravou hráčů kontrolu?
Jsme spolu na dálku v kontaktu, kluci posílají videa ze svého cvičení a nějaké tréninkové výsledky. Ale to není úplně účelem, abych je nějakým způsobem kontroloval.
V jakém rozsahu teď můžete pracovat na budování kádru pro příští sezonu?
Určitě se na tom pracuje. Čas teď využíváme k tomu, abychom měli co největší přehled o hráčském trhu, o tom, jak se situace vyvíjí a jaké pak budou další možnosti. Variant je hodně, my počítáme s tím, že se to v dohledné době rozběhne a situace se po sportovní stránce uvolní. Uvidíme, jak to bude se zahraničními hráči. Může třeba dojít i k tomu, že ti, kteří nebyli dostupní, se stanou dostupnějšími.
V jaké podobě se momentálně nachází kádr Karlovarska?
My máme udělanou kostru týmu tak, abychom mohli nastoupit. Se současnou sestavou můžeme hrát soutěž. A pak podle finanční situace budeme tým doplňovat.
