Jaké vůbec byly Vaše volejbalové začátky?
Už jako malí jsme doma s bráchou a taťkou odbíjeli bagrem. Později jsem k volejbalu přičuchnul na základní škole, kde byl pan ředitel vášnivý sportovec všeho druhu. Po pár trénincích mě to chytlo a dosud nepustilo.
Co považujete za zlomový okamžik své volejbalové dráhy?
Těch momentů bylo víc. Obecně se dá říct, že kromě nějakého talentu je potřeba mít možnosti pro vlastní další rozvoj. Když například na Vysočině není kde trénovat, není ani motivace se zlepšovat a opačně. Proto mě třeba táta v devítce na základní škole vozil třikrát týdně do Velkého Meziříčí, kde hráli kadeti i junioři extraligu. Poté asi důležitý moment byl, když mi Příbram po juniorském věku dala důvěru a měli o mě zájem. Za to jim moc vděčím.
Zdeněk MálekNarozený: 7. listopadu 1990 Věděli jste? Zdeněk se věnuje programování a IT, v Karlovarsku spravuje klubový web a Facebook |
Kdy jste si uvědomil, že byste se mohl volejbalem živit?
Když jsem končil juniorský věk, dostal jsem možnost si kolem Vánoc zatrénovat s extraligovou Příbramí. Bylo mi jasné, že nikdy nebudu ranař jako třeba Kriši nebo Křesťan. Ale po debatě s trenérem a manažerem jsme nějakou vhodnou pozici v týmu našli.
A z Příbrami jste zamířil do Karlovarska, do klubu, který hraje pravidelně extraligové semifinále i evropské poháry.
V Karlovarsku se denně učím od největších osobností českého volejbalu. Práce v posilovně, taktika, dril, technické věci, nasazení... Karlovarsko je kvalitní manšaft a i tréninky jsou na vyšší úrovni. Evropské poháry jsou kapitola sama pro sebe.
V Karlových Varech žijete už tři roky. Co se Vám tu líbí a čemu jste se musel přizpůsobit?
Karlovy Vary jsou hezké město, moc se mi líbí. Dá se říct, že jsem se tu životně našel. Jediná nevýhoda je, že to mám v létě domů trochu dál.
Volejbalisté zpravidla nevyhledávají běhání, zvlášť ne dlouhé tratě, ale Vy se pravidelně účastníte vytrvalostních závodů včetně půlmaratonů. Jak si to máme vysvětlit?
Já sám nevím, možná nějaké geny. Mamka běhala orientační běhy. Ne, ale dělám to hlavně proto, že si u toho odpočinu, odreaguju se, vypnu hlavu, vyplavím endorfin. Stejně jako většina běžců.
Pochlubíte se nějakým běžeckým osobním rekordem?
Dva měsíce tréninku a čas 1:42:36 v Olomouci na půlmaratonu.
Jste programátorem a expertem na informační technologie. Co Vás k téhle oblasti přitahuje?
Asi logické a aplikační myšlení, které mám. To je ten hlavní zdroj, který mě u toho drží. V neposlední řadě to jsou návštěvníci, kterým denně zprostředkovávám dostupnost informací na internetu.
V rámci klubu se staráte o internetové stránky a facebookový profil, které jste sám zakládal. Jak jste spokojený s jejich návštěvností?
Velmi. Na webu se v době play-off pohybujeme přes deset tisíc unikátních návštěv měsíčně, máme kolem devětadvaceti tisíc zobrazených stránek. Ročně se pak pohybujeme kolem sedmdesáti tisíc návštěv a přes 220 tisíc zobrazení. Facebook je kapitola sama pro sebe. Nabízí klubům velké možnosti sebeprezentace. Doba vyžaduje neustálý nápad, vývoj, invenci, jednoduchost. Fanoušci na facebooku si navykli dostávat tímto kanálem informace o dění v klubu včetně jeho zákulisí. Čím jednodušší obsah, jako jsou video a fotky, tím lepší.
A na co se může uživatel webu a Facebooku VK Karlovarsko v nejbližší době těšit?
Hlavně na aktuálnost obou kanálů, pravidelné informace, program zápasů, tabulky, střípky, postřehy a srandičky. A to u všech klubových složek po celý rok.
