Řečí suchých čísel letos brněnští volejbalisté doma vyhráli tři z pěti extraligových duelů a oba zápasy evropského Challenge Cupu. Statistiky Brňané zpochybňovat nebudou. Nad formulací o domácí půdě se ale asi pozastaví.
„Jsme tady v cizím prostředí, jako hosté,“ říká manažer brněnských volejbalistů Martin Gerža před improvizovaným VIP oddělením, umístěným vedle bufetu na ochozu novější z obou hal ve Vodově ulici.
Před letošní sezonou sem svoje mužstvo přestěhoval z Kounicovy ulice, letité bašty brněnských míčových sportů. Ta už nevyhovovala svým zázemím, navíc kvůli rekonstrukci připomíná staveniště.
A tak se volejbalisté vydali do Králova Pole, kde už sídlí volejbalistky, basketbalistky, hraje se tam florbal s futsalem a čas od času pořádají koncerty. Prostředí je tam relativně moderní.
Jenže zatímco třeba pro legendárního zpěváka Boba Dylana bude příští rok v dubnu hala asi malá, pro volejbalisty je naopak velká. Až zbytečně. Před větším hledištěm (pojme přes 3 000 diváků) se volejbal v Česku nehraje.
Loni na jaře sice na finále extraligy přitáhli Brňané do haly Rondo přes pět a půl tisíce fanoušků, ale to byla jednorázová událost. S rozlehlými prostorami se v dlouhodobé soutěži srovnávají špatně.
„Teď už je to o dost lepší. Odehráli jsme tu několik zápasů, tréninků máme za sebou víc. Na začátku sezony to bylo i pro nás těžké, než jsme se tady zorientovali. Víme, že jsme sem šli krátce před sezonou, tak to, co za prostor zbylo, využíváme, jak se dá. Není to tak, že bychom si řekli, že už jsme tady zvyklí. Pokud je šance, jdeme sem a snažíme se z haly udělat domácí prostředí,“ popisuje trable lídr týmu Michal Hrazdira.
Problém je, že jeho mužstvo nemůže v Králově Poli trénovat tak, jak by si přálo. Hala je plně vytížená, na víc jak na tři tréninky týdně to pro volejbalisty není. „Je to dané postavením volejbalu v této hale. Budeme se těšit na světlejší zítřky,“ krčí Gerža rameny.
Přijdou však? Na využití haly dohlíží spolek, jehož členy jsou oddíly ženského volejbalu a basketbalu, házenkáři a třeba i lyžaři. Extraligoví volejbaloví muži jako noví nájemníci jeho součástí nejsou. „Ani nebudou, není to v jednání,“ říká muž obeznámený s rozdělením rolí v Králově Poli.
Stesk po králíkárně
Situaci pocitově nezlepšuje ani to, že část tréninků má mužstvo nadále v Kounicově ulici. V malé hale velikosti větší tělocvičny s jednou velkou tribunou těsně u hřiště a malým stáním na jedné z kratších stran.
V sevřeném prostředí vydýchané „Kouničky“ bývali nejen volejbalisté (svého času i basketbalisté) postrachem. Možná i díky bouřlivému prostředí se dokázali v předloňské sezoně dostat až do finále.
V Králově Poli na ně chodí víc diváků, rekordem je 1 080 návštěvníků na duelu s Odolenou Vodou, což v minulé sezoně nepřišlo ani na play-off. I solidní návštěva se však na rozlehlých tribunách ztratí.
„Lepší je kolikrát králíkárna pro 50 lidí a kotel,“ podotýká Hrazdira. „Nechci naše prostředí hanit, ale tak to je. Na nás je, abychom sem svými výsledky dostali lidí co nejvíc.“
Z nepříjemné změny se snaží klub vytřískat, co to jde. Ví dobře, že pokud je pro něj velká hala nezvykem, pro soupeře bude vyloženě rébusem.
„Málokdo z nich tady někdy hrál. Tlačíme na kluky, abychom měli dobrý začátek, protože než se tady soupeři rozkoukají, můžeme mít navrch. Máme zprávy, že mančaftům se tady nehraje dobře. Domácí prostředí nemáme ani my, ale už si zvykáme. Chceme tady hrát, tak jiná cesta není,“ vypráví trenér Ondřej Marek.
V minulosti v Králově Poli vedl ženy a pamatuje si, jak tehdejší posila Julie Jášová chodila měsíc a půl po tréninku sama cvičně přijímat servis, aby odstranila problémy s orientací v prostoru.
Pro nahrávače jsou zase nevýhodou specificky umístěná světla, která jim svítí do obličeje. „Stejně tak řešíte světla na servisu, protože se díváte nahoru na míč. Jakmile se podíváte do reflektoru, jste na vteřinu nebo dvě slepí,“ přibližuje Hrazdira.
I kvůli tomu se na podání Brňané snaží hodně pracovat, aby bylo jejich ještě větší zbraní. Například pohárový zápas proti Charkovu, který minulý týden vyhráli 3:0, rozhodli vyloženě servisem. „Jejich hala je nižší. Nebyli tady zvyklí. Doufám, že toto naše výhoda je,“ pochvaloval si Hrazdira.
Momentka z duelu volejbalistů Brno - Odolena Voda (bílá)
Pozitiva našel i trenér Marek. „Dají se tady postavit dva i tři kurty vedle sebe, docela dobře se tady trénuje. Trénink se dá udělat intenzivnější a jiný než na Kounicově. To já vítám,“ usměje se.
Jaké vlastně je po prvních měsících resumé stěhování? „Uvidíme, až čas ukáže,“ váhá Gerža. Divácké návštěvy ho mohou těšit, nové sponzory na kultivovanější prostředí však ještě nenalákal. „Zase je tady výhoda, že se tady dá zaparkovat. To na Kounicově nešlo,“ páčí plusy z hlavy.
Možná vás za těchto okolností překvapí odpověď, kterou má na otázku, zda by se při znalosti všech průvodních okolností znovu rozhodl pro stěhování. „Rozhodně,“ vypálí šéf pátého celku extraligy, který ve čtvrtek od 18 hodin ve svém novém domově přivítá Zlín.
