Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z volejbalistů Brna jsou kočovníci, v nové hale se učí vidět míč

Volejbalisté Brna na příjmu. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

14 2017
Zůstat na staveništi, nebo hledat nový domov? Palčivé dilema řešili před sezonou v extraligovém Volejbalu Brno. A nakonec zvolili úděl kočovníků. „Pokud chceme jít dopředu, jiná možnost neexistuje,“ usoudil manažer klubu Martin Gerža.

V sobotu od 18.30 tak Brňané nastoupí proti Odoleně Vodě v nové hale ve Vodově ulici, ačkoliv zázemí mají u Sokolů v Kounicově. „Jenže tam je z obou stran staveniště a myslím, že by bylo urážející hrát nejvyšší soutěž na staveništi a s prachem v puse,“ oznamuje Gerža.

Zmíněné práce však možná rozhodnutí o přesunu pouze urychlily. Volejbalisté se ve stařičké budově necítili komfortně už delší dobu. „Hala na Kounicově je od 70. let pořád stejná. Sokol s ní není ochotný nic dělat, jen vybírat nájemné. Pokud jsme nechtěli volejbal zakopat do úrovně, která v tom baráku panuje, museli jsme se rozhodnout k tomuto kroku. Na Vodově nabídneme divákům lepší komfort a věřím, že se posuneme o úroveň výš,“ sděluje Gerža.

Stěhování však s sebou nese také úskalí. Volejbalisté stále sídlí na Kounicově, kde si vybudovali svou základnu, a na Vodovu pouze dojíždějí. Trénují tu průměrně třikrát týdně, navíc v ne zrovna příhodných časech kolem poledne. „Špatně se to pak kombinuje s druhou fází v posilovně nebo dalším tréninkem. Ale zase si můžeme postavit dva kurty a trénovat intenzivněji,“ snaží se trenér Ondřej Marek najít pozitiva.

Hlavní otázkou však je, jak bude nové prostředí sedět Brňanům a jejich soupeřům. Na Kounicově se totiž hostům nehrálo dobře. „Ale trenér tvrdí, že hala na Vodově je sedmým hráčem. Tak věřím, že to tak bude,“ podotýká Gerža.

Aktuální brněnské útočiště nabízí největší prostor v celé extralize. A kouč Marek jej dobře zná z dlouholetého působení u žen KP Brno. „Většině soupeřů dělala hala strašné problémy. S Julií Jášovou jsme do ní měsíc chodili přihrávat, protože se v ní nemohla zorientovat, teď o podobnou věc prosí naše libero Martin Weber,“ přibližuje Marek.

Jeho tým už adaptaci na nové prostředí zažil, když si loni na jaře odskočil na extraligové finále do haly Rondo. „Z mé zkušenosti stačí dva, tři tréninky a hráč si nějaké opěrné body najde. Pro nahrávače nebo pro hráče na příjmu je to ale komplikovanější, protože se musí koukat nahoru na míč,“ prozrazuje kapitán Michal Hrazdira. „Člověk si tak musí zvyknout, co vidí vzadu, aby dokázal rozpoznat míč od pozadí.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze