Oba české mistrovské tituly v roce 2020 vybojoval liberecký atlet Vít Pavlišta vždy s velkým náskokem. Systémem start–cíl. Stalo se tak v běhu na 10 kilometrů na dráze na konci června ve Slavkově u Brna a minulou neděli v půlmaratonu v Kostěnicích na Pardubicku
„Překvapilo mě to, protože jsem svou přípravu směřoval spíš na maraton. Výhru na desítce jsem upřímně nečekal, protože nejsem úplně dráhař. Ale když jsem ji vyhrál, tak jsem si pak na ten půlmaraton věřil, protože tahle trať je mi přece jen bližší,“ řekl 35letý Vít Pavlišta, který je už řadu sezon elitním českým běžcem na dlouhých distancích.
Na nejrůznějších tratích už oslavil celkem dvanáct domácích mistrovských titulů, přestože je ryzím amatérem a atletice se věnuje při plném pracovním vytížení.
V půlmaratonu jste oslavil už šestý český titul, jste spokojený s letošním časem 1:05:56?
Určitě, protože to nebylo úplně optimální co se podmínek týče. Přece jen člověk v sólozávodě zaběhne vždy horší čas, než když se má s kým vystřídat a s kým bojovat. Bylo by to rychlejší, kdybych si ten závod neodtáhl od startu do cíle sám. Navíc bylo celkem horko.
Jak vám změnila letošní sezonu koronavirová pandemie?
Atletická vytrvalecká příprava probíhá hlavně v zimě, takže jsem na tuto sezonu začal trénovat od října loňského roku s tím, že hlavním vrcholem jarní části měl být květnový Pražský maraton. Celý tréninkový proces se v březnu kvůli zrušeným akcím zpomalil a až v červnu jsem začal běhat speciální tempa směrem k té mistrovské desítce. Jak se ukázalo, tak jsme tu přípravu dokázali zatím načasovat docela dobře.
První dva ostré běhy jste už vyhrál, jaké máte další cíle do zkrácené sezony 2020?
Zatím to nemáme s trenérem vyjasněné. Jak už jsem řekl, od toho října jsme ladili formu s výhledem hlavně na jarní maraton. Další velké maratony podzimní části postihlo zrušení, ale v termínovce zatím zůstává maraton 6. prosince ve Valencii.
Maraton je tedy vaše hlavní trať do budoucích sezon?
Dá se to tak říct. Mým snem je start na olympiádě a rád bych se dostal na tu nejbližší, která se snad bude konat v Tokiu příští rok.
Jak je reálné se tam jako český běžec kvalifikovat?
No..., ostrý limit je 2:11:30, to už je čas jen pro desítky ‚vyvolených‘. Pro mě je nedosažitelný, protože mám osobák z loňska o pět minut horší. Druhá možnost, jak se kvalifikovat na olympiádu, je umístění v maratonském žebříčku světové atletické federace. Ta totiž může na jeho základě na olympiádu nominovat i běžce, kteří třeba ten pro většinu Evropanů nereálný limit nesplní, ale budou v pořadí vysoko. Já jsem například podle loňského rankingu figuroval na pozici, kterou jsem se kvalifikoval na MS v maratonu, což je stejný kvalifikační klíč jako na olympiádu. O olympijské hry je ale samozřejmě zájem větší, než byl o MS v Kataru, nicméně nějaká šance tam je.
Je vám pětatřicet, jak dlouho chcete ještě závodit?
Myslím, že jsem teď v ideálním vytrvaleckém běhu na ty dlouhé tratě v čele s maratonem a start na olympijských hrách by byl krásným vyvrcholením mojí kariéry. Jinak běhat chci tak dlouho, dokud to zdraví dovolí. Běhání a závodění mě totiž pořád hrozně baví na jakékoliv úrovni, ať jsou to závody o tituly, nebo menší akce tady u nás na Liberecku.
Vít PavlištaNarodil se 22. března 1985 v Jablonci nad Nisou. V mládí se v Desné a pak na Sportovním gymnáziu v Jilemnici věnoval severské kombinaci, při studiu liberecké Technické univerzity ale přesedlal na atletiku a stal se elitním a všestranným českým vytrvalcem. Momentálně žije v Liberci. V kariéře dosud vybojoval dvanáct mistrovských titulů: 6x půlmaraton (2012, 2013, 2015, 2016, 2017 a 2020), 2x maraton (2015 a 2019), 2x běh na 10 km na dráze (2017 a 2020), 1x silniční běh na 10 km Běchovice - Praha (2019), 1x běh do vrchu (2011). Výběr z osobních rekordů: maraton - 2:16:30 (2019), půlmaraton - 1:05:09 (2016), 10 km na dráze - 30:12,81 (2014), 10 km na silnici - 29:50 (2019), 5 km - 14:31,33 (2015), 3 km - 8:34,36 (2016). |
