Ondřej Synek, úřadující mistr světa a jeho vzor, se totiž sobotního distančního závodu na kanálu v Hoříně u Mělníka nezúčastnil - při hokeji si poranil koleno a vstup do sezony tak oddálil. "Proto jistou radost mám, ale při neúčasti Ondry je to radost poloviční," přiznává talent z Uherského Hradiště. "Věřil jsem totiž, že bych s ním mohl svést rovnocenný závod a třeba i ohrozit jeho suverenitu," dodává.
V létě už to budou dva roky, co tehdy jako osmnáctiletý oprášil slávu českého juniorského veslování. Z mistrovství světa této věkové kategorie v Plovdivu přivezl zlatou medaili, vůbec první nejcennější juniorský kov na skifu. "Rád bych vyzval Ondru Synka," prohlásil tehdy po návratu.
Šanci dostal brzy - na seniorském mistrovství republiky v Račicích. A získal svůj první domácí titul mezi dospělými. "To bylo hezké, ale Ondra tam po oslavách olympijského stříbra z Londýna z hecu závodil hned ve třech disciplínách a ve skifu se ani nedostal do finále," připomíná veslař, nyní již působící v pražské Dukle, který ve čtvrtek oslaví 20. narozeniny.
Do Prahy přišel krátce poté, na podzim roku 2012. A současně začal závodit v kategorii dospělých. "Rozdíl mezi závody juniorů a seniorů je obrovský. Do té doby jsem jezdil proti svým vrstevníkům, a pak najednou proti hvězdám typu Ondry Synka nebo Davida Jirky, kteří mají nesmírné zkušenosti. A je to i o psychice - všichni mi říkají, že časem budu domácí jednička, jen si musím věřit. Ale třeba se to jednou podaří," přemítá student stavební průmyslovky.
Na Dukle jezdí od loňského roku na dvojskifu s Janem Andrlem, který nyní dojel v Hoříně jako druhý, a loni získali na MS do 23 let v Linci stříbro. Na mistrovství Evropy seniorů skončili jedenáctí, na světovém šampionátu pak nepostoupili do semifinále.
Chtělo by to víc svalové hmoty
"Přechod do seniorské kategorie opravdu není jednoduchý," vysvětluje trenér Michal Vabroušek, mistr světa na skifu lehkých vah z roku 2000, který zmíněnou posádku připravuje. "Když pomineme skutečnost, že Michal denně trénuje až po vyučování, tak by hlavně potřeboval přibrat. Teď má 78 kilo, což je při výšce 190 centimetrů málo. Zatím se ale moc nedaří obalit jeho tělo svaly. Nejde o to přibrat za rok deset kilo, bavíme se o svalové hmotě. Pracujeme na tom, je to i o trpělivosti a kvalitní výživě, což v kombinaci s pravidelnou školní docházkou může být i složité," pokyvuje hlavou trenér.
Jeho mladý svěřenec oponuje. "Náhodou už mám osmdesát kilo a stravu konzultujeme s výživovým poradcem. Beru to tak, že na rozdíl od Ondry Synka, který má rovný metrák, vozím v lodi o dvacet kilo míň," usmívá se. "Ale nějaká svalová hmota by se hodila," uznává.
Spolu s Janem Andrlem zatím stále upřednostňují dvojskif - hlavním letošním cílem je mistrovství světa, které se v závěru léta uskuteční v Amsterdamu. "A dalším cílem jsou olympijské hry v Riu, příští rok začnou kvalifikace," má jasno Plocek.
A souboj se Synkem, který je o jedenáct let starší? "Doufám, že k němu dojde při červnových Primátorkách," zmiňuje závod skifařů Rösslera-Ořovského. "Ondra je mimořádný, má obrovské zkušenosti, které já teprve začínám sbírat. Na skifu začal jezdit po olympiádě v Aténách, kdy mně bylo deset a teprve jsem s veslováním začínal, ale jednou ho porazím," předsevzal si.
