Ten obrázek je stále stejný. Sedmadvacetiletý belgický dříč v barvách Quick-Stepu se v každé sprinterské etapě usadí na špici a klidně i 170 kilometrů zde určuje tempo pelotonu. Je zárukou, že uprchlíci budou včas dojeti a že jeho lídr Marcel Kittel bude moci spurtovat o vítězství.
„Julien už nás, ostatní cyklisty, ani nepotřebuje. On si totiž na špici balíku závodí jen sám pro sebe,“ dobírá si ho parťák Zdeněk Štybar.
„A víte, co je nejpodivuhodnější?“ přidá se Marcel Kittel. „Že i po tolika hodinách tvrdé práce jsou jeho vlasy pořád tak perfektní.“
Jakmile dochází během etapy k navýšení tempa pelotonu, jezdci ostatních stájí hned vědí: „Áá, Julien se do toho už opřel, takže začínáme závodit naplno.“
Vermote se usmívá před etapou i po ní. „Dělám prostě práci, při které mohu být týmu nejvíc užitečný,“ říká. „Vím, že mé tělo bude na trati trpět. Ale jsem na to připravený.“
On na čele „balíku“, to je jedna ze dvou současných jistot sprinterských dnů na Tour.
A ta druhá?
Že Marcel Kittel zvítězí. Zas a znovu. Počtvrté letos, potřinácté v kariéře. Což je i nový německý rekord v počtu etapových triumfů na Tour, překonal tím Erika Zabela..
Mezi Vermotem a Kittelem pak supí sprinterský „vlak“ jejich stáje a v něm rovněž Zdeněk Štybar. „Když nám plány, jak ideálně rozjet Marcelovi spurt, vyjdou na sedmdesát procent, je to vždy dobré,“ říká.
Technický dojezd úterní etapy do Bergeraku, se dvěma nepříjemnými zatáčkami na posledním kilometru, si už v pondělí zajeli prohlédnout sportovní ředitelé týmu. Vše natočili a posledních dvacet kilometrů trati jezdcům Quick-Stepu před úterní etapou v autobusu pustili. Štybar a spol. si vštěpovali do paměti každý detail.
A následná realita?
Tři kilometry před cílem, tak jak si předsevzali, vyvážel Kittelovce do popředí Ital Brambilla. Úplně dokonale mu to nevyšlo, jeho práci však dokončil Novozélanďan Bauer. „Nakonec jsme se našli,“ líčil Štybar. Vzápětí sice kdesi ztratili z vláčku Belgičana Gilberta, ale Štybar za něj zaskočil a popotáhl do posledních 800 metrů Kittela i jeho dvorního rozjížděče, Itala Sabatiniho.
Na posledních 300 metrech už to byla jen a jen Kittelova práce.
V pátek vyhrál o šest milimetrů.
Tentokrát rozdílem dvou kol, po dlouhém 220metrovém spurtu!
„Neskutečné. Nemám slov,“ říkal 29letý Němec.
Později se rozpovídal: „Věřím týmu, že mě dostane do spurtu na pozici, ze které mohu zvítězit. Proto se nemusím nervovat a přijedu do koncovky psychicky svěží a sebevědomý.“
Štybar si liboval: „Dnes nám strategie vyšla na víc než sedmdesát procent.“
Kittel ho objal, stejně jako všechny své pomocníky. A Julien Vermote ujišťoval: „Pracovat pro Marcela, to není pro mě žádný tlak. To je privilegium.“