"Chci se v konkurenci zkušených Pešla a Jeslínka poprat omísto v sestavě. Čeká náš hrozně moc zápasů, takže věřím, že nebudu sedět jen na lavičce," přeje si šestadvacetiletý Tomáš Hýský, velká posila libereckých volejbalistů. "Vím, že Dukla je na české poměry perfektní klub a vede odsud cesta dál do ciziny. Spousta kluků z Liberce se venku chytila."
Jak se váš přestup z Příbrami do Liberce zrodil?
V Příbrami jsem dostal do ruky výpověď, tak jsem se snažil zjistit proč. A doslechl jsem se, že majitel klubu pan Velát už na mě nebude mít peníze. To bych ještě bral, ale pak v té výpovědi bylo, že je to na základě mé špatné životosprávy. Na to jsem koukal jako na drát..., a nevěřil jsem tomu po těch letech odehraných v Příbrami.
A co bylo dál?
Okamžitě jsem pak byl za šéfem Velátem vyjednávat, ale bylo to absolutně neprůchodné, protože on si prostě postavil hlavu a zůstalo to na mrtvém bodě.
A jak jste se tedy ocitl v Liberci?
Začal jsem obvolávat hráče a kluby, konkrétně Brno, Kladno a Liberec, které jsou nejblíž k mému bydlišti. A priorita pro mě byl Liberec a jsem strašně rád, že jsme se s ředitelem klubu panem Šimoníčkem domluvili na dvouleté smlouvě. V Liberci budu moc rád a myslím, že i v klubu jsou rádi, že mě tam budou mít. Budu makat naplno, abych nikoho nezklamal.
Patříte do kádru české reprezentace, netoužil jste třeba po angažmá v cizině?
O zahraničí jsem usiloval před minulou sezonou, ale nic nevyšlo. A tak jsem začal zase v Příbrami a už jsem na to nemyslel. Navíc mi bude brzo sedmadvacet let a nevím, jak to venku chodí, protože už nejsem úplně nejmladší... Jedině kdyby přišla nějaká suprová nabídka, ale ta se nevyskytla. A s mou přítelkyní jsme si už vybudovali v Příbrami takové pěkné hnízdečko, takže nás to nikam netáhlo. Ale teď to zase dopadlo úplně jinak.
A přijde stěhování do Liberce.
Ano, koncem července, až v Příbrami ukončí přítelkyně práci. A už se moc těším, protože na Liberec jsem od kluků, které znám, nikdy neslyšel špatné slovo.
V Příbrami jste nastupoval jako univerzál, ale v Dukle s vámi počítají na post přihrávajícího smečaře. Bude to velký problém?
Vůbec ne, naopak. Ke smeči mám totiž blíž, nastupoval jsem na ní i minulý rok v nároďáku. Jelikož jsme ale měli v Příbrami Itala Flavia, který koncem ledna odešel, tak trenéru Svobodovi nezbylo nic jiného, než mě dát na jeho místo univerzála.
Takže v Dukle vás čeká boj omísto se zkušenými veterány Pešlem a Jeslínkem...
...doufám, že i v této konkurenci budu hrát a nebudu sedět jen na lavičce, abych nešel výkonnostně dolů a nezhoršil jsem se. Čeká nás hrozně moc zápasů a věřím, že herně půjdu nahoru. Právě vedle Jeslínka s Pešlem, o kterých vím, že prostě nestárnou. Pořád zrají a ne a ne jít do důchodu.
Příbram v minulé sezoně překvapila postupem do semifinále extraligy, ale Liberec má neustále vyšší ambice. Poslední titul získal před sedmi lety. Možná byste měl být vy tím správným tahounem za titulem. Je to tak?
Jak mi říkal pan Šimoníček, tak mě vzal do Dukly pro to, že tým potřebuje pořádné kladivo do útoku a já jen doufám, že ho nezklamu. Ve finále minulého ročníku prý měl Liberec proti Kladnu padesát šedesát bodových míčů, ale zakončil jich hrozně málo. A to by měl být můj úkol je proměňovat, abychom ten titul pro Liberec získali. A další velká motivace pro mě je i účast Dukly v evropském poháru. Můžu se tam ukázat.
