Kolumbijec, jenž měl být na Vueltě jediným lídrem stáje Movistar, nabral během středečního stoupání na Balcón de Bizkaia další minutovou ztrátu na největší protivníky. S mankem 2:11 minuty sestoupil až na šestou příčku celkového pořadí.
17. etapa VueltyZpravodajství |
„Pravdou je, že už nemám sílu,“ přiznal Nairo Quintana. „Nebudu vám lhát a vymýšlet si, že jsem třeba nemocný, protože tak to není. Jsem v pořádku. Jen nemám žádnou sílu.“
Proč ji nemá?
„Není pod tlakem týmu, ale vytváří si jej na sebe sám,“ usoudil Eusébio Unzue, sportovní ředitel Movistaru. „Hodně moc chtěl zase vyhrát závod Grand Tour.“
Paradoxně začal Quintana odpadat čtyři kilometry pod vrcholem právě tehdy, kdy ve skupině favoritů zaútočil týmový kolega Alejandro Valverde.
Kolumbijec rychle ztratil kontakt a jeho ztráta vytrvale narůstala. Mezi davy diváků, a přesto tak moc sám bojoval s horou, než jej podpořil alespoň parťák Andrey Amador.
„Srazilo mě to dozadu a já tam visel a visel, až do chvíle, než jsem se aspoň dotáhl ke Kruijswijkovi,“ popisoval Quintana.
Lídr stáje Lotto NL-Jumbo Steven Kruijswijk byl v Baskicku dalším z favoritů, kterému koncovka etapy vůbec nevyšla. Třetí muž průběžného pořadí nenavázal na vynikající časovku.
Příběh vítězeWoodsův triumf z bolesti po smrti syna |
„Jeden den získáte, druhý den ztratíte,“ pronesl Nizozemec lakonicky. „Tempo byla na začátku stoupání natolik tvrdé, že mě nejspíš zahltilo, a už jsem ostatní nemohl následovat.“
V pořadí sestoupil na páté místo se ztrátou 1:48 minuty.
Quintana po etapě ani nečekal na týmové kolegy v autobusu. Nasedl do jednoho z automobilů Movistaru a masér jej vezl do hotelu. Ještě předtím však dosavadní lídr Movistaru konstatoval: „Cílem je vyhrát Vueltu s týmem. Alejandro je silný a my všichni jej teď budeme podporovat.“
Valverde si mezitím došel na pódium pro zelený dres lídra bodovací soutěže. Potom pronesl: „Ještě jsem s Nairem nehovořil. Ale je zřejmé, že teď tým pojede na mne.“
Pro 38letého španělského matadora to byl velmi povedený den.
Na metě 750 metrů před cílem dokázal společně s Enricem Masem z Quick-Stepu utrhnout muže v červeném Simona Yatese. Najel na Brita sice jen osm sekund a stále jich ztrácí pětadvacet, ale i těch osm sekund působilo na Valverdeho jako velká injekce sebevědomí.
Mohly naopak Yatese znervóznit? Podobně, jako když v květnu v etapě na Pratonevoso začal ztrácet svůj náskok ve třetím týdnu Gira?
Pokud tomu tak bylo, nedal to Simon Yates na sobě ani trochu znát.
„Ze všech horských etap, které nás tu ve třetím týdnu čekají, jsem se této obával nejvíc,“ tvrdil Brit. „Andorská stoupání mi budou svědčit víc. Znám je moc dobře, vím, o čem mluvím. Cítím se dobře. Prohrát na těchto strmých rampách o pár sekund s Valverdem není žádná ostuda.“
Stáj Mitchelton-Scott vytáhla ve středu svoji další zbraň: Adama Yatese. Mnohokrát v uplynulých dvou týdnech dojížděl druhý z Yatesů na konci pole v grupettu. Najednou byl jako vyměněný a v první polovině stoupání s Jackem Haigem zdařile pokrýval útoky ostatních.
„Na tohle jsme Adama připravovali,“ říkal sportovní ředitel Matt White. „Měl šetřit síly v prvních dvou týdnech Vuelty, aby byl připraven pomoci Simonovi v tom třetím.“
„Jo, Adam je moje tajná zbraň,“ smál se Simon.
Před posledními dvěma horskými etapami Gira měl Simon Yates k dobru 28 sekund na druhého Toma Dumoulina, jenže byl to Chris Froome, ztrácející více než tři minuty, kdo posléze v průsmyku Finestre zaútočil a odstartoval tím zběsilý sled událostí, vedoucích k Yatesově pádu.
I s touto vzpomínkou v mysli nyní odmítá tvrzení mnohých expertů, že souboj o titul bude už pouze dvojbojem mezi ním a Valverdem.
„Stále jsou lidé jako Mas, Kruijswijk, López i Quintana na dosah, zhruba ve dvou minutách,“ připomněl lídr stáje Mitchelton-Scott.
Ze třetí pozice vstoupí se ztrátou 1:22 minuty do finále závodu jeho zatím největší senzace, teprve 23letý Enrice Mas z Quick-Stepu. Mladík, kterého už španělská média stihla přejmenovat na „nového Contadora“.
Před týdnem byl ještě celkově dvanáctý, nachlazený, bral antibiotika.
Zato po skvělé úterní časovce se předvedl rovněž na Balcón de Bizkaia, cílem zde projel společně s Valverdem.
„Cítil jsem, že jsem schopný odpovídat na všechny útoky, které přicházely,“ prohodil vzápětí jakoby nic.
Také proto Simon Yates říká: „Čekají nás tvrdé etapy. Nebude to jen o dvou lidech.“