"Na Velkou pardubickou určitě přijedu, pokud budu zdravý. Jestli ji však pojedu, to ještě nevím," řekl neurčitě pětinásobný vítěz slavné steeplechase, když se v sobotu poprvé v letošní sezoně objevil na pardubické dráze jako jezdec.
Nikoliv však při dostizích, ale v roli Rudolfa Poplera při vzpomínkovém souboji s Františkem Venturou nebo-li JaroslavemHatlou v rámci 11. mezinárodní výstavy Koně v akci.
"Rozhodnu se asi do jednoho týdne," pronesl šestapadesátiletý jezdec s tím, že záleží na stavu zraněného kopyta osmiletého hnědého valacha polského původu Tiumena.
Kdy se tedy rozhodnete, zda budete startovat na letošní Velké pardubické?
To nezáleží na mě, ale na koních. Máme ve stáji nepsanou dohodu, že Bartoš bude jezdit Sixteen, můj syn Del Soleho a Welldancera. Ale ten se bohužel zranil. Teď po minulé kvalifikaci dáváme dohromady Tiumena.
Splnil ji, ale přišel domů se zraněným kopytem. Dneska to vypadá velice příznivě. Je ještě moc brzy říct definitivně, že to bude v pořádku, protože od té doby šel jednu práci. Dopadla dobře, zranění se nezhoršilo.
Teď je otázkou času, zda to půjde. Mám ještě Pocciho, který se kvalifikoval na jaře. U něho je dohoda s jeho majitelem, panem Darbovenem, že by s ním poslední kvalifikaci jel Jan Korpas. Pokud by si rozuměli, jel by ho i ve Velké.
Když bude vše probíhat podle představ, počítáte pro letošní Velkou pardubickou se čtveřicí koní?
Pokud bude vše v pořádku, tak by to tak mělo být.
A vy byste se případně mohl objevit v sedle Tiumena?
Asi tak. Nechtěl jsem startovat na cizím koni. Chtěl jsem jet na svém nebo na takovém, který je napůl můj. Jet cizího koně jako vloni Juventuse, je sice pěkné, ale když nevyhrajete, je to průšvih. Člověk se pak cítí špatně a vyčítá si, proč ho nedá někomu mladšímu, protože majitele mohl připravit o peníze. Na Tiumenovi mám poloviční podíl a druhá půlka podílu není proti.
Kdy se o všem rozhodne?
V řádu dnů, možná do týdne. Když nepřijde nějaký zánět, tak bychom to mohli zvládnout.
Vy jste letos absolvoval pouze jediný dostih na konci července v Albertovci, v němž jste s Welldancerem neuspěl.
Dopadlo to neslavně a jiný jsem nejel. To ale není problém. S klukama jezdím denně všechny práce. To není o dostizích. Velká pardubická je specifický závod. Je to také o zkušenostech, což je vidět na super anglických žokejích. Přijedou sem, měli by být papírově lepší než všichni naši, avšak statistiky zatím mluví jinak.
Po dostihu v Albertovci se zdálo, že nejste příliš nakloněn svému startu ve Velké pardubické. Bylo to tak?
Byl jsem otrávený. Ale pak jsem zjistil, žeWelldancer po výkonu italského šampiona (pozn. Raffaela Romana) v kvalifikaci toho měl tak plné zuby, že v Albertovci už nechtěl. Postupem času vylezlo skryté zranění. Nebylo vidět, ale už tam bylo naskládáno.
Nyní tedy myslíte na start s Tiumenem. Je to kůň, s nímž byste mohl Velkou pardubickou vyhrát pošesté?
Velkou už vyhrál i horší kůň než Tiumen. Nebo iks koní. Nemohu o něm říct, že je to špatný kůň. V Meranu dokázal porazit kvalitní koně, umí to. Jen je potřeba ho převést přes kurz Velké pardubické. Jaký má konec, to ukázal při posledním startu v Pardubicích. Můj syn byl otrávený po pádu z Del Soleho, že ho ani nechtěl jet. Nechal ho flákat a pak ho trošičku pobídl v cílové rovině. Tam ukázal, že má motor v zadku. Vyhrát Velkou prostě může každý kůň.
To je ta motivace, která vás žene zpět do sedla?
Já si to hrozně užívám. Přeci jenom je to závod, ve kterém se dobře bavíte, pokud máte dobrého koně.
Ještě to je předčasná otázka, přesto: Co říkáte na soupeře?
Věřím tomu, že letos bude zahraniční konkurence nebývalá. Už bych také přál některému cizinci, aby vyhrál. Aby měl pořadatel zadostiučinění a do budoucna sem dostal ještě lepší zahraniční konkurenci.
Výtečnou formu při minulé kvalifikaci předvedla vaše Sixteen.
Vypadá dobře. V pondělí před kvalifikací šla práci s dvouletým koněm a dostala na zadek. Od té doby přestala žrát až do soboty. Asi potřebovala zhubnout. Byla trochu tlustá. Chtěli jsme držet dietu až po kvalifikaci, zvládla to ale dřív, za týden shodila 25 kilo, což jí vůbec nevadilo.
