Po loňské olympiádě v Sydney chtěl s atletikou praštit. Cítil formu, sezonní průměr naházených výkonů se šplhal hodně vysoko. V Austrálii vyloženě nezklamal, jenomže 75,33 metru bylo na finále málo. "Přitom jindy by takový hod stačil," litoval kladivář s osobním maximem 79,56 m. Takovouhle herdu schytalo jeho sebevědomí rok co rok.
Nejblíže se ocitl vysněnému boji o medaile vlastně na začátku, v roce 1993 na světovém šampionátu ve Stuttgartu. V kvalifikaci skončil třináctý, od finále ho dělila jediná příčka a 24 centimetrů. "Kdybych tehdy postoupil, všechno se mohlo odvíjet jinak," míní. Kdyby.
Potom s optimismem odjížděl na mistrovství Evropy, na další mistrovství světa, na další olympijské hry... Vracel se s prázdnou. Přitom jeho buldočí vytrvalost i neklesající výkonnost je obdivuhodná. Zkoušel všechno, například začal spolupracovat s psychologem.
"Jenomže já nejsem žádný nervák, spíš flegmatik. Můj problém není v psychice, ale v technice, i když obě věci možná souvisí. Nakonec jsme oba došli k názoru, že je naše spolupráce zbytečná," vyprávěl Pavel Sedláček.
Letos si řekl: dost. Dařilo se mu, limit splnil už v květnu, osobnímu rekordu se na Odložilově memoriálu přiblížil na 38 cm. "Já si však určil vlastní cíl, do mistrovství republiky jsem chtěl hodit osmdesátku. Nepodařilo se, děvětasedmdesát je sice pěkných, ale..." Stejně je optimista.
"Před mistrovstvím musím ještě hodit daleko, dobře vím, jak to na velkých akcích chodí, kvalifikace z nejlepšího výkonu sežere dva tři metry. O tom by mohly vyprávět jinačí hvězdy než jsem já," podotkl třiatřicetiletý obr.
Může si letos dovolit poslechnout hlas vlastního rozumu a pro nedobrý pocit ze své aktuální formy vypustit mistrovství světa? Vždyť potřebuje úspěch, musí cosi dokazovat. Musí.
Třeba sobě: "Je strašně těžké stále hledat novou motivaci. Absolvovat další náročnou zimní přípravu, další dřinu a připravit se na další sezonu." Zbavit se nálepky pouhého cestovatele. "Mojí statistiku mi pořád někdo připomíná."
Třeba jiným: "Určitý tlak pochopitelně cítím ze strany svého zaměstnavatele - Dukly. Vrcholový sport vyžaduje určité podmínky a špičkoví atleti je dostanou. Já mám sice stabilně vysokou výkonnost, ale chybí mi velký výsledek. Je pro mě nezbytný, v tomhle jsem realista."
Nyní bude čtrtnáct dní tvrdě trénovat a doufat, že se zdraví umoudří, poté ho ještě čekají závody. Do Edmontonu by odjel s většinou ostatních vrhačů 28. července. Závod na mistrovství světa pro něj po předchozích zkušenostech není moční můrou. "Těším se," říká Pavel Sedláček.
ÚČAST PAVLA SEDLÁČKA NA VELKÝCH AKCÍCH |
1987: MEJ - kladivo (NM) |