„Je to jako sen. Jako film.“ O tom filmu se jí předem zdálo. „Jen jsem si nebyla jistá, jestli ho dokážu vyplnit,“ povídala rozvážně a oči raději zaměřila někam mimo mikrofony.
Zájem médií do jejího světa asi ještě úplně nepatří. I když teď třeba sebere kousek slávy sjezdařce Anje Pärsonové. „Teď se prý ve Švédsku strhla okolo mě horečka. Ale vím to jen podle toho, co mi říkali ostatní. Noviny jsem nečetla a na internet se nedívala,“ líčila pohledná tmavovláska.
Loni na Tour de Ski ještě chyběla, ale přesto se letos na jejím vrcholu nezjevila znenadání. Na juniorském mistrovství světa získala zlato ve skiatlonu už v roce 2006. Loni na šampionátu dospělých v Sapporu skončila pátá na volné desítce a sedmá ve skiatlonu, kde po klasické části vedla.
A když pak znovu v Tarvisiu okusila mistrovství lyžařských nadějí, dva závody vyhrála a jednou brala stříbro. „Je dobrá,“ uznala Virpi Kuitunenová, již Kallaová sesadila z trůnu pro královnu Tour de Ski.
Finka musela uhnout drtivému nástupu mladinké Švédky, zase ji trápily bolesti zad. Kallaová nejprve v poslední etapě dohnala ztrátu 40 vteřin a na kopci se zavěsila za Kuitunenovou, aby si odpočinula. „To byla moje taktika.“
Zaútočila v nejstrmější části. V namotaných zatáčkách s nadsázkou poskakovala jako štěně honící na louce motýla. „Tam jsem jela na sto procent. Ale poslední část byla hodně těžká. Byla jsem tak unavená, že jsem skoro nevěděla, kam jet. Vyšplhat na tuhle sjezdovku byla jedna z nejtěžších věcí v životě.“
Kallaová triumf budovala mnohem dřív. Byla nejrychlejší v obou stíhacích závodech, vyhrála sprint v Asiagu. „Ale pak jsem byla hodně nervózní. Ne z toho, jak bude pracovat moje tělo, ale bála jsem se své hlavy. Ono totiž stojí hodně sil být na vrcholu v každém závodě."
Díky vítězství v Tour de Ski se dostala do čela Světového poháru, Kuitunenovou zatím poráží o 126 bodů. Může vyhrát i celou sezonu? „Nechci se dívat moc dopředu.“ Ale třeba zase bude mít sen.