Už jste zalitoval rozhodnutí skončit?
Zalituju tak jednou denně, když projíždím kolem Vltavy a koukám na krásnou hladinu, tak to mě trošičku prsty zasvrbí. Ale je to jen chvilkové. Pak si uvědomím, že těch krásných hladin a pěkných chvilek na vodě bylo dost, takže mi to zatím nechybí.
Nedávno jste prohlásil, že za dva tři roky do lodi znovu sednete...
Čistě náhodou minulý týden jsem jel závod bez přípravy. Bylo to utrpení (smích). Ale hýbat se chci stále. Ve třiceti letech člověk nemůže přestat, to by ho tělo pěkně vytrestalo. Nicméně letos mám ve veslování úplně jiné cíle, které se týkají trenérské profese a organizačních věcí. Třeba za dva roky skutečně nastane situace, že se mi po veslování bude stýskat. Ale myslím, že ta pravděpodobnost je velmi malá.
Nemluvil jste o tom například s Václavem Chalupou? Přece je starší než vy a pořád závodí i třeba kvůli tomu, že nikdy na rozdíl od vás nevyhrál velký závod. Byl to třeba ten důvod?
Ne ne, s Vaškem jsem o tom nemluvil. Já ho na jednu stranu obdivuju, na druhou se mu divím. Protože jestli já jsem odvesloval 10 až 12 sezon na vrcholné úrovni, tak on jich má dvakrát tolik. Nevím, kde v sobě tu energii bere. Kdybych neskončil, tak bych se určitě letos musel přemlouvat do dalšího tréninku, do herní přípravy. To byl pro mě signál, že je nejvyšší čas skončit. Vašek tu sílu v sobě má, tak by asi byla chyba, kdyby skončil dřív, než by tu energi ztratil.
Kdyby vás někdo přemlouval ke startu třeba na letošních Primátorkách v některé z posádek, nechal byste se přemluvit?
Primátorky jsou sice ještě daleko (10. června), takže kdyby to přemlouvání bylo o něco dřív, tak možná bych se přemluvit nechal. Ale jel bych spíš pro radost. Hlavně by to byl důvod, abych se cílevědoměji hýbal. Ale do elitní osmiveslice bych určitě nenastoupil.
Podívejme se na vaši novou práci. Jak si na ni zvykáte?
Je to něco nového, ale ne zase o tolik, protože veslování znám ze všech stránek. Ale zatím je to hodně o organizaci, toho trénování moc není a posádky se teprve budou tvořit. A moje práce zatím není o tom přímo někoho trénovat, být zodpovědný za jeho přípravu - to stále leží na osobních trenérech.
Takže se dá říci trénování nanečisto?
Tak zatím je to spíš o koordinaci trenérů a závodníků. Já jsem do toho naskočil v půlce přípravného období. Ta hlavní trenérská práce mě čeká až od podzimu, kdy začne období nové přípravy.
Co vás tedy letos čeká?
S reprezentačním družstvem do 23 let bychom chtěli absolvovat první Světový pohár v Linzi. Chceme využít toho, že je to blízko českých hranic. Bude to první ostrý start, bude zde kompletní světová špička. Ti třiadvacetiletí by mohli mít jako jeden z vrcholů například účast na Primátorkách - tedy pokud bych postavil osmiveslici. Protože jak to tak vypadá, tak to bude velmi kvalitní závod s mezinárodní konkurencí. Pro tyto závodníky by i účast ve finále takového podniku byla obrovský úspěch. Nehledě na to, že získají obrovské zkušenosti.
