Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSivák se stal minulý týden amatérským šampionem WAKO (Světové asociace kickboxerských organizací) v kategorii do 63,5 kilogramu.
O čem všem v Rozstřelu mluvil? Ze začátku především o dětství v ostravském ghettu, postavení Romů ve společnosti i o tom, jak on sám jako Rom vnímá označení „cikán“.
„Vyrůstal jsem se rváči. Byli jsme normální banda kluků, co hrála fotbal akorát ostatní se prali a skončili ve vězení nebo pasťáku. Zrovna nedávno kamarád s klukama vykradl benzinku. Blázni. Přitom i oni by třeba chtěli být sportovci jako já,“ začal Sivák.
Čím to, že on podobně nedopadl? Díky otci, jenž ho odmala ke sportu vedl. Před každým tréninkem mu opakoval, že se stane šampionem. „Bez táty bych nebyl tam, kde jsem. Doufám, že je na mě pyšný. Vždycky mi říkal, že není dobré být jako ostatní Romové, kteří nedodělají školu a i v zimě musí pracovat venku. Nedokážou se totiž udržet, když přijdou překážky. Radši se na to vykašlou a udělají si dítě. Bůh nám dal, že budeme dobří ve fotbale, ale ve škole ne,“ překvapil upřímností Sivák.
Most se mi nelíbilSivák o populárním seriálu „Cikáni tam jsou za blbce, jako by si ze sebe uměli dělat jenom srandu. To se mi nelíbí. Kde je cikán za frajera, že něco dokázal? Sportovec, vysokoškolák? Takhle to vypadá, že akorát sedí v hospodě a dělají si srandu,“ řekl. |
Vysvětlil také, že mu označení cikán hanlivé nepřijde. Sám ho během rozhovoru mnohokrát použil. „Rom, cikán, beru to stejně. Ve sportu jsem se s rasismem ani nesetkal. Ve škole třeba ano, když jsem se s někým dostal do konfliktu, použil urážky, že jsem cikán,“ zavzpomínal.
Postavení Romů se podle něj obecně stále nemění. „Podle mě cikán bude vždy cikán. Pokaždé musí udělat trochu víc než Čech. Jsem jediný Čech, co tohle mistrovství vyhrál, tak se o tom mluví. Kdyby to ale vyhrál Čech (ne Rom), tak je hluk ještě větší, takhle to cítím,“ popisoval.
Následně přiblížil, jak náročné bylo zlatou medaili v Sarajevu získat. Sivák soutěžil podle pravidel K-1, kde jsou povolené údery rukama, nohama i koleny.
Navíc musel během týdne porazit pět soupeřů. „Normálně se připravujete měsíc na jeden zápas. Uděláte den předem váhu a máte klid. Na amatérském mistrovství děláte váhu celý týden. Vážíte se každé ráno. Ve 12 hodin jdete na zápas, pak nejíte a nepijete, abyste zase zítra váhu udělali. To byla válka,“ popisoval kickboxer náročný šampionát. Ve finále K-1 porazil kazašského protivníka Čingischána Tlemissova.
Navíc se amatérského turnaje účastnili i profesionálové ze světové špičky. Proto Sivák nejdříve jet nechtěl, teprve před rokem totiž přešel z juniorů mezi dospělé. „Ale trenéři mě nahnali, že to vyhraju. Pak jsem tu medaili nosil pořád v kapse. Slyšet hymnu a být hrdý Čech, to je nejlepší pocit. Rodina byla taky dojatá. Táta to s ní zapíjel tři dny v kuse. Prý i slza ukápla. A mamka, to je moje kuchařka. Během finále prý stála doma za dveřmi a jen se ptala, jestli už je konec,“ smál se.
Úspěchy SivákaDrží tituly juniorského šampiona Evropy a České republiky. |
Finále skončilo úspěšně, celá kariéra je ovšem teprve před Sivákem. Hlavně by se sportem rád uživil. „Celkem pěkně si vydělávám, ale ještě to není ono. Potřeboval bych sponzora a měsíční plat. Teprve teď jsem dodělal školu (střední) a přemýšlím, co dál. Vysoká? Nemůžu si dovolit pracovat, to by mě omezilo v tréninku. Třeba za výhru v Sarajevu jsem od reprezentace nedostal nic, řešíme, jestli bych mohl dostat něco od města, když jsem z Ostravy. Ani cena od pořadatelů nebyla,“ mrzí českého reprezentanta.
Siváka znají čeští fanoušci z působení v organizaci XFN, pod níž si naposledy v dubnu připsal vítězství proti Mochamedu Machajevovi - také podle pravidel K-1, kde se povolují i kopy kolenem.
Podívejte se na dubnové utkání Siváka s Machajevem: