V kombinéze se potil, jako kdyby se závodilo na poušti. „Za chvíli asi zkolabuju,“ žertoval po příchodu před novináře čerstvý držitel slavné trofeje. Než vítěz nedělního 69. ročníku legendárního závodu přišel hodnotit několik desítek minut starý úspěch, stihl se vyfotit s nespočtem fandů, kteří ho ve Svítkově hnali vpřed. Místo vody si pak na oslavu poručil pivo.
„Ať je pořádně studený,“ prosil s úsměvem na rtech. Jedno točené do kelímku mu během chvíle skutečně přistálo v jeho ruce. Na větší zapíjení ale neměl pomyšlení. Však včera večer ho ještě v Praze čekal Tomíčkův memoriál.
„Poplácám si s taťkou, mamkou, rodinou a mechaniky, s nimiž jsme udělali ohromné množství práce, která se vyplatila,“ těšilo čtyřiadvacetiletého odchovance Pardubic.
Přímo na dráze přijímal množství gratulací i Václav Milík starší.
„Jsem šíleně šťastný. Byl to můj sen, ještě když jsem sám jezdil. Ani jsem nikdy nechtěl, aby Vašek získal titul mistra světa, ale aby vyhrál Zlatou přilbu,“ prohlásil Milík senior, který v roce 1997 a 2000 opanoval slovenskou Zlatou prilbu SNP.
Český plochodrážník Václav Milík (uprostřed) slaví triumf ve Zlaté přilbě. Vlevo stříbrný Polák Rune Holta, vpravo třetí Max Fricke z Austrálie.
„V té pardubické jsem ho překonal. On tady vyhrál malé finále, do něhož jsem se tu do letoška ještě ani nedostal,“ řekl Milík mladší a popsal i nový kousek do sbírky trofejí. „Přilba je trochu těžká, takže ven s ní chodit nebudu,“ dodal.
