Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


A teď se naučit salto, plánuje přehlížený mistr světa Kolář

Václav Kolář vybojoval v Katalánsku čtvrtý titul biketrialového mistra světa v kategorii elite, svým soupeřům nedal šanci. | foto: Francesc Llado

11 2017
Má hrůzu z výšek, na kraj střechy nebo srázu se donutí dokráčet jen s odporem. Ovšem na kole, to je jiná. „Bojím se na něm míň než pěšky,“ překvapuje Václav Kolář. „Asi je to tím, že jsem víc na kole než na nohách.“

Tahle nadsázka není až tak přitažená za vlasy. Když mladíka z Blanska pozorujete za řídítky, lehce získáte pocit, že je se svým náčiním srostlý.

Ve svém hlavním oboru, kterým je biketrial, je takřka neomylný. V srpnu si v katalánském Pujaltu vyjel už čtvrtý titul mistra světa mezi dospělými, dalších pět posbíral v mládežnických kategoriích. V absolutní světové špičce se drží tak dlouho, že své soky označuje jako „mladé“, přestože je mu teprve šestadvacet. „Já už se právě mladý tak moc necítím. Běží to hrozně rychle,“ prohodí Kolář. „Ale můj hlavní soupeř Raul Gutierrez je o jedenáct let starší, takže snad ještě můžu být klidný.“

Hlavní soupeř? Nyní bronzový Španěl Gutierrez a stříbrný Číňan Čao Süan možná mají ke Kolářovi nejblíže, ten si však při překonávání různorodých překážek - pokud možno bez dotyku jakékoli části těla země - jezdí svou vlastní ligu. I když se mu v prvním katalánském závodě nevedlo podle představ a podle svých slov na složité trati „hodně nervil“, pořád byl jasně nejlepší. Ve druhém závodě už se dostal do obvyklého rytmu a konkurenci převálcoval.

Václav Kolář

„Když nastupuju do závodu, tak vím, že jsem hlavní favorit, což je trošku nepříjemné. Výsledek totiž může ovlivnit strašně moc věcí. Závod trvá pět šest hodin a situace v něm se pořád mění. Člověk nikdy neví, jak mu sednou sekce, každému vyhovuje něco jiného,“ upozorňuje Kolář, který přes svou suverenitu pořád zůstává mimořádně skromným a přátelským klukem.

A také přehlíženým šampionem. V jiných sportech by při svých úspěších byl dávno všeobecně uznávanou hvězdou, jenže biketrial přes svou náročnost zůstává pozornosti sportovních fanoušků skryt. „Přitom když to srovnám s jinými sporty, kde člověk celý život trénuje jednu věc, tak je biketrial hrozně složitý a rozmanitý. Když se zaměříte na jeden typ výskoku, tak vám přestane jít druhý, a to je výskoků několik. A není to jen o nich, ale i o technice, rovnováze, přemýšlení. Ten sport je strašně nedoceněný,“ mrzí Koláře.

Ten tak hledá jiné způsoby, jak prodat své umění, vypilované věčností strávenou v pedálech. Na kole řádí odmalička prakticky každý den, poslední dobou tráví hodně času ve Španělsku s už zmíněným Gutierrezem, který je mu nejen soupeřem, ale také kamarádem. „Společně jsme se rozjezdili, denně jsme trénovali třeba tři hodiny a k tomu jsem zašel i do posilovny. Jak jsem na to v Blansku sám, tak se nedonutím jezdit takhle dlouho,“ líčí Kolář.

Nemá někdy kola plné zuby? „Jasně, že jo. Pořád,“ rozesměje se. Rychle se však opraví. „Už odmalička mě to hrozně baví.“

Biketrialista Václav Kolář

To platí nejen pro biketrial, užívá si také různé kousky v ulicích a natáčí je na videa. Třeba z jízdy bez brzd. „Asi to zní divně, ale jak na tom člověk jezdí denně, tak se to dá udržet i v pedálech,“ přibližuje bikový všeuměl, který už si vysloužil pochvalu i od gurua streettrialového dovádění Dannyho MacAskilla. „Kombinuje trial s freestylovými triky, každé jeho video má přes 50 milionů zhlédnutí.“

I kvůli němu si Kolář pořídil čtyřiadvacetipalcové kolo, s nímž plánuje po sezoně točit v Barceloně. Také touží zvládnout trik, který v Česku proslavil Damian Siriški – salto na horském kole. „Na stará kolena bych se to strašně chtěl naučit. Akorát neumím ani šipku do vody, protože je pro mě strašně nepříjemné být hlavou dolů. Ale chci to zkusit, je to velká výzva,“ oznamuje Kolář, který by rád prorazil také v cyklotrialu. Ten se od jeho domovské disciplíny liší v tom, že je v podstatě jen o skocích, v nichž všestranný mistr světa tolik nevyniká.

Kromě toho Kolář vystupuje na exhibicích a začal dávat soukromé lekce zájemcům o zlepšení dovedností za řídítky. „Finančně spíš přežívám,“ svěřuje se. Ale láska ke kolu mu vše vynahrazuje.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze