„Přestože závodím více jak čtyřicet let, je to něco neuvěřitelného. Krásný autokrosový terén, zcela jiný, než jsem doposud poznal,“ vypravoval po návratu ze Saudské Arábie jezdec z Lužan u Jičína.
V čem je jiný, než s jakým jste zatím přišel do styku?
Jiný je hlavně písek, místy hodně záludný, ukrývá kameny. Vítr fouká z různých stran a vytváří nevyzpytatelné duny. Bude hodně důležité udržet emoce.
Co z toho pro vás na příští rok vyplývá za zkušenost?
Zní to možná divně, ale nezávodit, nenechat se vyhecovat. Není to sprint v terénu, který zažíváme třeba právě v autokrosu.
Co vás ještě zaujalo na letošním Dakaru?
Že tam je zcela zvláštní komunita závodníků. Každý si váží každého, vládne velká vzájemná úcta. Úplně jiná atmosféra než na jiných závodech. Před startem mám velký respekt, ale beru to zároveň jako velkou výzvu.
O výsledcích rozhodují měřené úseky, jak to na nich vypadá?
Měli jsme štěstí, přespali jsme v dunách a po východu slunce sledovali všechny účastníky nedaleko pointu, okolo kterého se otáčeli, na rychlostní zkoušce. Sledovat palbu třeba kamazů nebo špičky motorkářů a osobních aut, to je zážitek.
Znamená to, že jste ještě víc natěšený, než když se váš případný start začal dojednávat?
Jako motoristický nadšenec Dakar sleduji prostřednictvím televize řadu let, ale realita je úplně jiná.
Velmi cenné pro nováčka, kterým příští rok budete, jsou zkušenosti jiných jezdců, kteří už mají na Dakaru, byť v jiných zemích, své zkušenosti. Přivezl jste si nějaké?
Měl jsem to štěstí, že jsem zde byl i ve volném dni, takže se mi podařilo navštívit prakticky celé závodní pole. Nejvíce času jsem strávil povídáním u českých zástupců – byl jsem vedle týmu Orion u Lopraise, Prokopa, Zapletala, Veselého, kolegů z autokrosu Vaculíka a Šoltyse. Delší dobu se znám s Pepou Macháčkem. Pozdravili jsme se s německým autokrosařem Behringerem. Vnímal jsem hvězdu F1 Alonsa, Sainze, Peterhansela i další. Studoval jsem hlavně techniku, zajímal se o detaily, které by mi mohly při startu v příštím roce pomoci.
Mluvil jste o přespání v dunách, něco podobného vás čeká příští rok řadu dní.
Abych se nechal vtáhnout do atmosféry, nespal jsem na hotelu vůbec, ale ve stanu v bivaku. A abych byl upřímný, jsem rád, že jsem během pobytu ze zvířátek zažil jenom všudypřítomné velbloudy, tedy žádné hady ani štíry...
Další poznatky ze zákulisí, které zůstávají skryty?
Třeba stravování je přizpůsobeno převážně evropské stravě – rýže, těstoviny, sýry, zelenina, masa méně.
Když už jsme u toho, co pití?
Ze známých důvodů jednoznačně nealko. Nikdo z účastníků se ani nesnaží něco jiného propašovat, neboť by to znamenalo okamžitou diskvalifikaci.
Všemu ale prý předcházel nepříjemný zážitek z cesty na závody. O co přesně šlo?
Letěli jsme nad územím Íránu, kde právě probíhaly válečné boje. A musím říct, že nebylo příjemné vidět pod letadlem záblesky vystřelovaných raket.
Co samotná Saudská Arábie?
Neuvěřitelná. Třeba osmimilionový Rijád. Jeli jsme sto dvacet kilometrů a stále jsme byli ve městě... Jsou tu jak nádherné historické, tak novodobé stavby. Hodně velký luxus.
