Stejná disciplína žen rovněž uchvátila, Göteborg viděl nejkvalitnější závod ženské trojskokanské historie. Báječným a dosud nepřekonaným světovým maximem 15,50 metru se zaskvěla Ukrajinka Inessa Kravecová, Bulharce Prandževové stačilo 15,18 pouze na stříbro. Třetí skončila Ruska Birjukovová (15,08), čtvrtá její krajanka Lasovská (14,90).
Světový rekord padl i v běhu na 400 metrů překážek, časem 52,61 se o něj postarala Kim Battenová. Její kolegyně z amerického týmu Tonja Bufordová bojovala až do samotného konce, rovněž pokořila stuttgartský počin Gunnellové a nakonec za vítězkou zaostala o jedinou setinu.
Vlajka s hvězdami a pruhy se třikrát třepotala na nejvyšším stožáru zásluhou Michaela Johnsona. Běžecký mág s nenapodobitelným záklonem spojil zdánlivě nespojitelné, vyhrál závody na 200 a 400 metrů a další zlato přidal ve čtvrtkařské štafetě. Johnson je fenoménem světových šampionátů, ve finále nebyl nikdy poražen a jako jediný se může pochlubit ziskem devíti zlatých medailí.
Nebýt Jana Železného, Česká republika by na mistrovství ve Švédsku jenom paběrkovala. Mnohonásobný světový rekordman si v oštěpařském sektoru počínal jako štika v chovném rybníce, soutěží prošel bez nejmenšího zaváhání a svou neotřesitelnou jistotou protivníky psychiky doslova zdeptal. Už v kvalifikaci přehodil metu devadesáti metrů a v boji o medaile porazil druhého Brita Backleyho o více než tři metry. Svůj definitivní vstup mez absolutní elitu potvrdil pátou příčku desetibojař Tomáš Dvořák.
Třetí světové prvenství v řadě dovršili mílař Morceli a steeplař Kiptanui. V dálkařském sektoru zahájil své panování Kubánec Pedroso. Pyšní američtí sprinteři se museli ve štafetě na 4x100 sklonit před kanadským kvartetem, které vedli tehdy nejrychlejší muži světa Bailey se Surinem. Emotivní návrat si prožila kubánská půlkařka Quirotová, jež se vzpamatovávala z krutých zranění a nakonec dokázala vyzrát na celý svět.
