proč Liberec dává nejmíň gólů v Evropě
L i b e r e c - Argentinec Lazzaro Liuni proměňuje penaltu, jeho sedmý gól v sezoně. Před hlavní tribunou pak přidává gesto: mírně se pokloní a houpne rukou, jako by smekal klobouk. Diváci skandovaně tleskají, dlouho jim trvá, než se utiší. Liberec vstřelil druhý gól Teplicím, nastal historický okamžik. Od začátku ročníku je to teprve podruhé, kdy mužstvo dalo víc než jeden gól v utkání. Naposledy hned v prvním kole, kdy porazilo Hradec Králové 3:1. "Jak se říká, nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně," nasazuje bonmot trenér Ladislav Škorpil ve šťastné chvilce po utkání. "Nemůžeme přeci pořád střílet pánubohu do oken." Liberec má pověst mužstva, které dává nejméně gólů. Po včerejším utkání je jich jen šestnáct, přitom se drží v horní polovině tabulky. Najít něco podobného v evropských ligách je téměř nemožné. V Itálii dala Piacenza 17 gólů za 30 utkání a je předposlední, Polsko má svého rekordmana v Grodzisku: 17 gólů za 23 kol a poslední místo. "Asi polovinu času na každém tréninku děláme střelbu. Víc už se ani nedá, musíme také cvičit jiné věci," říká trenér Škorpil. Včera to ale šlo. Liberečtí vůbec zažili povedený týden, ve středu totiž vyřadili Slavii z domácího poháru a rovněž jí dali dva góly. Touha některých hráčů, aby se konečně trefili, byla obrovská. Rostislav Michalík přesně mířil k tyči už v osmé minutě. Ale to mu nestačilo. I když je záložníkem, a ne hrotovým hráčem, pálil na bránu, kdykoliv byl blízko ní. Osmkrát za zápas. "Vyhecoval mě náš masér, takhle jsem si v lize ještě nezastřílel," potvrdil šestadvacetiletý hráč. Bylo k nevíře, proč se libereckým střelcům dosud nedařilo. Mají v útoku hvězdu Liuniho, v zimě koupili Kožucha, tehdy nejlepšího střelce slovenské ligy. Přišel ale uprostřed přípravy, pak odletěl do Chile se slovenským národním mužstvem. V Liberci se zatím nechytil. Obrat přinesla až další posila, Jiří Štajner z Mostu. Nabíhá si zprava i zleva kolem Liuniho. "S Liunim si rozumíme. Jeden z nás chodí vždycky na hlavičky. Střídáme se podle situace," říká Štajner. I včera jim to šlo. Dlouhovlasý Liuni se uvolňoval, při jednom sólu mu aplaudoval stadion. Míč si poslal na pravou stranu kolem beka Pokorného, zleva ho oběhl a pokračoval dál. Elegantní. "Měli jsme smůlu, teď už budeme góly dávat," tvrdí Liuni. Proč Liberec nedával góly? Trochu smůla v koncovce, ale i neumění. A také si málo šancí připravoval. "Mají hru postavenou na dobré obraně jako my loni," tvrdí teplický obránce Petr Brabec, který včera hlídal Liuniho. Liberec dostal jen 16 gólů, v tom je o maličko lepší jen Slavia. "Nebráníme, chceme góly dávat. Ale pořád platí, že vše visí na Liunim, který dává polovinu našich gólů," říká trenér Škorpil.
L i b e r e c - Argentinec Lazzaro Liuni proměňuje penaltu, jeho sedmý gól v sezoně. Před hlavní tribunou pak přidává gesto: mírně se pokloní a houpne rukou, jako by smekal klobouk. Diváci skandovaně tleskají, dlouho jim trvá, než se utiší. Liberec vstřelil druhý gól Teplicím, nastal historický okamžik. Od začátku ročníku je to teprve podruhé, kdy mužstvo dalo víc než jeden gól v utkání. Naposledy hned v prvním kole, kdy porazilo Hradec Králové 3:1. "Jak se říká, nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně," nasazuje bonmot trenér Ladislav Škorpil ve šťastné chvilce po utkání. "Nemůžeme přeci pořád střílet pánubohu do oken." Liberec má pověst mužstva, které dává nejméně gólů. Po včerejším utkání je jich jen šestnáct, přitom se drží v horní polovině tabulky. Najít něco podobného v evropských ligách je téměř nemožné. V Itálii dala Piacenza 17 gólů za 30 utkání a je předposlední, Polsko má svého rekordmana v Grodzisku: 17 gólů za 23 kol a poslední místo. "Asi polovinu času na každém tréninku děláme střelbu. Víc už se ani nedá, musíme také cvičit jiné věci," říká trenér Škorpil. Včera to ale šlo. Liberečtí vůbec zažili povedený týden, ve středu totiž vyřadili Slavii z domácího poháru a rovněž jí dali dva góly. Touha některých hráčů, aby se konečně trefili, byla obrovská. Rostislav Michalík přesně mířil k tyči už v osmé minutě. Ale to mu nestačilo. I když je záložníkem, a ne hrotovým hráčem, pálil na bránu, kdykoliv byl blízko ní. Osmkrát za zápas. "Vyhecoval mě náš masér, takhle jsem si v lize ještě nezastřílel," potvrdil šestadvacetiletý hráč. Bylo k nevíře, proč se libereckým střelcům dosud nedařilo. Mají v útoku hvězdu Liuniho, v zimě koupili Kožucha, tehdy nejlepšího střelce slovenské ligy. Přišel ale uprostřed přípravy, pak odletěl do Chile se slovenským národním mužstvem. V Liberci se zatím nechytil. Obrat přinesla až další posila, Jiří Štajner z Mostu. Nabíhá si zprava i zleva kolem Liuniho. "S Liunim si rozumíme. Jeden z nás chodí vždycky na hlavičky. Střídáme se podle situace," říká Štajner. I včera jim to šlo. Dlouhovlasý Liuni se uvolňoval, při jednom sólu mu aplaudoval stadion. Míč si poslal na pravou stranu kolem beka Pokorného, zleva ho oběhl a pokračoval dál. Elegantní. "Měli jsme smůlu, teď už budeme góly dávat," tvrdí Liuni. Proč Liberec nedával góly? Trochu smůla v koncovce, ale i neumění. A také si málo šancí připravoval. "Mají hru postavenou na dobré obraně jako my loni," tvrdí teplický obránce Petr Brabec, který včera hlídal Liuniho. Liberec dostal jen 16 gólů, v tom je o maličko lepší jen Slavia. "Nebráníme, chceme góly dávat. Ale pořád platí, že vše visí na Liunim, který dává polovinu našich gólů," říká trenér Škorpil.
