"Jedete si z Abú Zabí pouští, nic tam není, a najednou oáza a vodácký kanál," líčí český šéftrenér Jiří Pultera. Tunelem dlouhým 130 kilometrů do kanálu táhnou mořskou vodu. "Pak ji odsolí, a dokonce i nabarví! A kolem vysázeli stromy. Úplně mi spadla brada."
V Al Ain se nejen Češi chystali na sezonu, která vyvrcholí mistrovstvím světa v Praze. Relativní dostupnost Emirátů nalákala i řadu dalších evropských vodních slalomářů, kteří se dřív v zimě připravovali v Austrálii. Noc v luxusních chatkách tu přijde na 400 korun, hodina tréninku na 120.
"V Austrálii je to až čtyřikrát tolik," porovnává deblkanoista Ondřej Štěpánek. O ceně benzinu nemluvě: litr naturalu stojí 6,50 Kč. "Sice jsme měli z chatky na kanál 150 metrů, ale jezdili jsme autem, ať si ten laciný benzin užijeme."
Štěpánka Hilgertová se zbytečně obávala, že bude muset chodit zahalená. "Resort je uzavřený, ženy tu mohou být v plavkách."
Jediným úskalím se tak staly překážky v kanálu, na rozdíl od Evropy nikoli umělohmotné, ale přírodní. "Místy koukají ven kameny, o které snadno poškodíte loď," líčil Štěpánek. Ale jelikož s rozvojem areálu pomáhá Richard Galovič, manažer slovenské reprezentace, k nápravě možná brzy dojde.
Zato brzký průnik vodáků z Emirátů do popředí výsledků je nepravděpodobný. "Kanál je spíš komerční," soudí Jaroslav Volf. "Přijede autobus s turisty, ti si zajezdí na raftech a odjedou. Sami Emiráťané o závodní slalom zájem nejeví."
V Al Ain svítilo po 28 dnů Čechům slunce z modré oblohy. "To vás nemůže nenabít," říká Hilgertová. Jen návrat do mrazivé Vltavy byl krutý.
