Na ulici byste ho možná přehlédli. Je maličký a lehký jako pírko. Jenže na futsalovém hřišti z něho tahle kombinace dělá ďábla. Čtyřiadvacetiletý Roman Mareš je v reprezentaci půl roku, ale už táhne celé mužstvo. Minulý týden vstřelil v klíčovém kvalifikačním zápase o mistrovství Evropy čtyři góly Belgii. Jiný střelec se v týmu nenašel. Má 170 centimetrů výšky, 70 kilogramů váhy, fotbalové zkušenosti, i když jenom na úrovni krajského přeboru. Je rychlý, umí bleskově změnit směr pohybu, když má míč, nepustí ho od nohy. Střílí často a dává hodně gólů. "Je ctižádostivý, tréninkový typ," říká o něm jeho otec Petr Mareš, který svého syna vede jako asistent v ligovém mužstvu Pramen Havlíčkův Brod. "Je zarputilý, neumí prohrávat. To je dobrá vlastnost." Roman Mareš má ještě dva bratry. Mladší Michal taky hraje v národním mužstvu, starší Petr tam působil donedávna. Ale především o prostředním z bratrské trojice se teď v Evropě mluví. Možná nebude trvat dlouho a vydá se na zahraniční angažmá. V Rusku, Portugalsku nebo Španělsku dobře fungují profesionální ligy.
30. října 2000
