Letošní zima biatlonisty zkouší: v Oberhofu čelili vichřici, v Novém Městě na Moravě závodili v bílé tmě, v Kontiolahti soupeřili s mrazy kolem mínus osmnácti stupňů. A předpověď pro Ruhpolding slibuje pro úvodní část šampionátu deštivé dny.
"Vítr je klasika, i v mrazech se člověk naučí běhat, ale déšť je fakt špatný," porovnává devětadvacetiletý biatlonista. "Člověk běží celý mokrý, přijede na střelnici, zalehne na deštěm nacucaný koberec a vstane o kilo těžší."
Vzpomínky zůstávají v minulosti
V náročných podmínkách má jistotu - dopředu jej poženou tisícovky hlasivek. Ruhpolding léta platí za mekku světového biatlonu, na stadionu a u tratí se při každém závodě tísní na pětadvacet tisíc diváků. "Už se těším, jak si zase zakouřím," posteskne si Šlesingr. "Inhalovat ty jejich doutníky je opravdu fajn zážitek."
Michal Šlesingr
Němečtí organizátoři se chlubí, zmodernizovaný areál bude luxusní kulisou světového šampionátu. Z vesnice se šesti a půl tisíci obyvateli se stane sportovní centrum Německa, v předprodeji zmizelo 200 000 vstupenek.
I proto, že loučení s kariérou absolvuje v Ruhpoldingu domácí hvězda, nejúspěšnější biatlonistka historie Magdalena Neunerová. "Němci atmosféru opravdu udělat umí," uznává český biatlonista. Hlas má trochu zastřený, pozůstatek nachlazení z minulých týdnů. "Měl jsem chycený krk, ale už zůstala jen slabá rýma."
Před pěti lety se ze šampionátu v Anterselvě vrátil coby dvojnásobný medailista - v individuálním závodě získal bronz, ve sprintu stříbro. Dosud to jsou poslední české medaile z mistrovství světa. Vzpomínky? "Měl jsem formu, povedlo se," říká stručně. Za minulostí se neohlíží. Ani netuší, kde má doma medaile.
Český biatlonista Michal Šlesingr se v posledním období cítí na střelnici dobře.
V Německu by na ně mohl zaútočit opět. V celkovém hodnocení Světového poháru mu momentálně patří 15. příčka, v úvodním závodu Světového poháru v Östersundu skončil druhý. "Pěkný nástup do sezony," pochvaluje si.
Sjezd? Kritický úsek
Výkyvům se nevyhnul, nevyšly mu domácí závody Světového poháru v Novém Městě na Moravě, ale nedávno v Oslo byl ve stíhacím závodě devátý. "Standard mám slušný. Snad jsme na soustředění v Pokljuce vyladili tak, že by z toho něco mohlo být. Na střelnici se cítím dobře, v tréninku mi to tam padá."
Jenže biatlon je zrádný. A náročné tratě v Ruhpoldingu dvojnásob. "Takový motokros nahoru dolů a mezitím dlouhá rovina, kde si člověk docela mákne," popisuje. Zatím se však na běžkách cítí dobře. A pozorně studuje nástrahy jednoho z prudkých sjezdů.
Už loni v průběhu závodů Světového poháru si závodníci stěžovali na kritický úsek s častými pády. "Bohužel s tím organizátoři nic neudělali, pouze najeli rolbou víc do klopenky a dali tam mantinel, aby člověk nevlítl do protisměru," popisuje Šlesingr. "Takže se když tak rozmlátíme o mantinel." Ale takovou zkušenost by v Ruhpoldingu nerad…
