Oba soupeři leželi v šatně na lehátkách a dívali se na televizi, kde běžely záběry z jejich zápasu. Na chvíli je opustili lékaři a fyzioterapeuti, kteří kolem nich kmitali. Oba byli zcela vyčerpaní z pětisetové bitvy, která před chvílí skončila.
Na vyprodaném stadionu Arthura Ashe ze sebe vyždímali poslední síly a divákům US Open 2006 předvedli strhující podívanou.
Tohle není příběh velkého finále. Ale i ve 2. kole se může odehrát utkání, které si bude kdekdo pamatovat hodně dlouho.
Šestatřicetiletý Agassi předem oznámil, že hraje poslední turnaj. Už nezvládal ukrutnou bolest v zádech, od níž mu krátkodobě pomáhaly jen kortizonové injekce. Často musel v noci slézt z postele a lehnout si na tvrdou zem. Přesto mu ráno vstávání zabralo desítky minut. Sám pro sebe našel označení: Tennis-aurus Rex.
Baghdatisovi bylo 21 let, na žebříčku mu patřilo 8. místo. Předtím americkému veteránovi přiznal, že ho obdivoval, že se odmala snažil napodobit jeho styl. "Takže teď musím porazit své mladší já," píše Agassi ve své autobiografii Open.
Ve Flushing Meadows byl celkem šestkrát ve finále. Poprvé prohrál v roce 1990 s devatenáctiletým Samprasem, naposled v roce 2005 se čtyřiadvacetiletým Federerem. Mezitím na turnaji dvakrát triumfoval – v letech 1994 a 1999. Publikum v New Yorku ho milovalo.
Přesto: když vstupoval na kurt, hromový aplaus ho překvapil a Baghdatise dokonce šokoval. Agassi získal úvodní dva sety 6:4, 6:4. Jenže jeho mladší rival se mezitím probral a odhodil respekt. "Už mě neobdivuje, nenávidí mě. A já jeho. Jenže ho nemůžu zastavit," líčí Agassi v knize.
Šili do sebe. Bojovali nadoraz. Čilejší Kypřan vyrovnal na 2:2. Američanovo tělo se třáslo, rozbitou páteř už ani kortizon neutišil. Jenže ani Baghdatis už neoplýval silami. Stíhaly ho křeče. Kulhal.
"To už není tenis, ale test vůle," vzpomínal Agassi. Na pokraji vyčerpání vydřel v pátém setu výsledek 7:5. V šatně zkolaboval. Pak se probral a...
"Dívám se na sestřih, komentátor tvrdí, že se zápas zařazuje do tenisové klasiky. Periferně vidím, že se Baghdatis pohnul. Natahuje ke mně ruku. Jeho výraz říká: Dokázali jsme to." A tak se oba ležící hrdinové drželi za ruce a společně se kochali scénami z té nezapomenutelné bitvy.