Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Cestě za vítězstvím prohrál, v nejlepším zápase všech dob dominoval

Momentka z roku 1977: Jo Jo White (vlevo) z Bostonu se pokouší obejít Wilbura Hollanda z Chicaga. | foto: AP

18 2018
Nejúspěšnější klub basketbalové historie Boston Celtics a s ním i celý sportovní svět přišel v úterý 16. ledna o jednu z legend. Joseph Henry White, kterému se však neřeklo jinak než Jo Jo, v jedenasedmdesáti letech zemřel na zápal plic.

Rodák z Missouri začal - stejně jako jeho šest starších sourozenců - se sportem velmi brzy kvůli nátlaku rodičů. To proto, aby netrávil čas poflakováním na ulicích. Při prvních basketbalových krůčcích, které přišly už v pěti letech, ho vedl jeho otec George L. White Sr.

Jako velký mládežnický talent si Jo Jo vybral univerzitu Kansas, se kterou měl našlápnuto k titulu v NCAA už v prvním roce na škole. V regionálním finále však Jayhawks podlehli po sporné koncovce ve druhém prodloužení univerzitě Texas Western. Na konci prvního prodloužení White proměnil s klaksonem vítěznou střelu, ale rozhodčí ji odvolali, protože údajně vyšlápl ze hřiště. 

Jeden z nejslavnějších ročníků turnaje NCAA později posloužil jako předloha k filmu Cesta za vítězstvím (v anglickém originále Glory Road). Právě univerzita Texas Western celý turnaj nakonec vyhrála, když poprvé v historii spoléhala z velké části na hráče černé pleti.

White tehdy mohl jen přihlížet, tituly sbíral později. Historické okamžiky jako by jej přitahovaly.

První velký moment Jo Jo Whitea, jak ho pojali filmaři v Cestě za vítězstvím:

Po vystudování byl White nominován na olympijské hry v roce 1968 v Mexiku. Americký basketbalový tým tehdy neodjížděl jako favorit, protože účast odmítli pozdější hvězdy Elvin Hayes a Lew Alcindor (neboli Kareem Abdul-Jabbar) a nominováni nebyli třeba Pete Maravich nebo Calvin Murphy. Tým v čele s Whitem či Spencerem Haywoodem ale prošel turnajem bez porážky až do finále, kde zdolal Jugoslávii 65:50.

„Před olympiádou jsme ani zdaleka nebyli favorité na zlato. Myslím, že se s námi nepočítalo ani na medaili. Největšími favority byli Rusové, kteří ale v semifinále nestačili na Jugoslávii, a my se s nimi tak nemuseli utkat. Byli jsme maximálně odhodlaní uspět, a to byl rozhodující faktor,“ vzpomínal White ve své biografii Make It Count na turnaj v Mexiku.

Po hrách byl White draftován do NBA jasně nejlepším klubem tehdejší doby Bostonem, který měl na kontě jedenáct z posledních třinácti mistrovských titulů. Zároveň po něm toužili američtí fotbalisté Dallas Cowboys, kteří jej draftovali do NFL. White ale zvolil basketbal.

Do NBA mohl už v roce 1969, přestože neabsolvoval kompletní dvouletou vojenskou službu, protože se za něj přimluvil Red Auerbach, legendární trenér a manažer Celtics.

„Byl jsem mariňák, takže jsem byl už před tréninkovým kempem Celtics dobře fyzicky připraven. Myslím, že mi to dalo velkou výhodu a bez vojenské přípravy bych to asi jen těžko zvládl,“ vzpomíná White na předsezonní tréninkové dávky v Bostonu.

Bohužel pro Whitea se jeho příchod do celku bílozelených křížil s koncem kariéry hvězd Billa Russella a Sama Jonese, takže se Celtics první roky s novým rozehrávačem spíše trápili. Průlom přišel až v roce 1974, kdy se Boston dostal zpět do finále a v něm zdolal našlapaný tým Milwaukee s Abdulem-Jabbarem a Oscarem Robertsonem.

Ještě o dva roky dříve se White dostal až do finále dnes už zapomenutého turnaje jeden na jednoho mezi hráči NBA, ve kterém podlehl detroitskému Bobu Lanierovi. Duel se hrál o poločase pátého utkání finále NBA 1972.

V roce 1976 byl White zřejmě nejlepším hráčem utkání, které se dodnes označuje za nejlepší zápas historie NBA a bylo o něm natočeno hned několik dokumentů. Páté utkání finálové série mezi Bostonem a Phoenixem dospělo až do třetího prodloužení, ve kterém Celtics doma slavně zvítězili 128:126.

White v ten večer odehrál neskutečných 60 minut, za které byl nejlepším střelcem zápasu s 33 body a přidal i devět asistencí. Boston následně vyhrál také ve Phoenixu a získal další titul. White byl vyhlášen nejlepším hráčem finálové série.

Jo Jo White coby hráč Boston Celtics:

Dodnes zůstala Whiteovi pověst železného muže, vždyť stále drží klubový rekord v počtu utkání bez jediné absence, navíc při bezprecedentním vytížení. Dostal se až na číslo 488 zápasů, než promarodil většinu sezony 1977/78.

Kvůli neshodám v Celtics byl Jo Jo White na závěr své kariéry vyměněn nejprve do Golden State Warriors a následně do Kansas City Kings, kde také v roce 1981 ukončil svou bohatou kariéru, ve dvanácti sezonách NBA zapisoval průměrně přes 17 bodů, pět asistencí a čtyři doskoky.

Všichni si ho však budou pamatovat jako hráče Bostonu, tam také visí u stropu už od roku 1982 jeho dres s číslem 10.

Po dlouhých letech se Jo Jo White dočkal v roce 2015 i uvedení do basketbalové Síně slávy ve Springfieldu, když byl už od konce minulého století považován za jasného kandidáta, ale nominován dlouho nebyl.

Momentka z roku 2015: Jo Jo White vstupuje do basketbalové Síně slávy ve...

Momentka z roku 2015: Jo Jo White vstupuje do basketbalové Síně slávy ve Springfieldu.

V roce 2010 podstoupil operaci mozkového nádoru, která mu následně působila komplikace až do konce života. Přesto ještě poslední roky vedl nadaci Jo Jo White Foundation pro výzkum rakoviny mozku a měl u Celtics pozici prezidenta pro zvláštní projekty a vztahy s místní komunitou.

Autor:


Nejčtenější

Bouřlivák Emery se utopil. Zármutek nad smrtí vyjádřil i Voráček

Ray Emery, gólman Philadelphie Flyers

Stačil skok do vody a životní pouť Raye Emeryho se uzavřela. Bývalý hokejový gólman se už...

Francie - Chorvatsko 4:2, góly, video, minela. A po dvaceti letech zlato

Fotbalisté Francie slaví titul mistrů světa.

VIDEO Francie je podruhé v historii fotbalovým mistrem světa. Nečekaného finalistu z Chorvatska porazila...



Nervózní etapa Tour si brzy vybrala daň. Velký favorit Porte padl a vzdal

Jeden z favoritů Richie Porte skončil kvůli zranění na Tour de France 2018...

Devátá etapa Tour jako by byla prokletá pro velkého favorita závodu Richieho Porta ze stáje BMC....

Barbora Špotáková má druhého syna, dostal jméno Darek

Barbora Špotáková má druhého syna, dostal jméno Darek

VIDEO Oštěpařka Barbora Špotáková je od soboty dvojnásobnou maminkou. Olympijská vítězka a mistryně světa...

Froome a spol. na kostkách spadli. Drama v Roubaix ovládl Degenkolb

Vítěz deváté etapy John Degenkolb z Německa.

Na Tour de France ještě nikdy nevyhrál. Zato na Paříž - Roubaix se John Degenkolb radoval před...

Další z rubriky

Hošková byla řešením z nouze, ale dovedla český výběr mezi elitu

Česká mládežnická reprezentantka Lucie Hošková (vpravo) brání Xeniji Malaškovou...

Splnily cíl, a to se počítá. České basketbalistky do 20 let vybojovaly návrat do elitní divize...

Lin jako učitel? V Atlantě se o místo popere se Schröderem a Youngem

Jeremy Lin v dresu Brooklynu

Rozehrávač Jeremy Lin mění v basketbalové NBA opět dres. Po sezoně, v níž kvůli zranění odehrál za...

Nymburku se změnil soupeř, místo do Turecka bude muset do Litvy

Basketbalová Liga mistrů se hraje také v hale Arisu Soluň.

Nymburským basketbalistům se změnil jeden soupeř v základní skupině Ligy mistrů. Turecký klub...



Najdete na iDNES.cz