Adrienne, jeho malá dcera, podlehla zápalu mozkových blan. "Odstupuji," oznámil. "Musíš jet dál. Pro Adriennu," přesvědčila jej manželka ve víře, že tuhý boj zmírní Lucienovu bolest. A kdyby zvítězil... Živil rodinu se třemi dětmi. Každý cent byl potřebný. Prémie za triumf činila 90 000 franků.
Ač před 10. etapou Buysse ztrácel na Van Slembroucka ve žlutém trikotu 22 minut, přesto slíbil: "V téhle etapě si vezmu vedení." Večer ho měl, s náskokem 36 minut! Po dni, který se stal legendárním, po 326 kilometrech přes Aubisque, Tourmalet, Aspin a Peyresourd, čtyři pyrenejské průsmyky.
Příběhy Tour de FranceSeriál MF DNES k nejslavnějšímu cyklistickému závodu světa – sedm příběhů, sedm podivuhodných osudů. Předchozí díly: ´Líný maloměšťák´ a válečný veterán se stal králem Tour |
Počasí? Apokalyptické, ďábelské, dantovské a nejhorší v historii Tour, psali reportéři. Na cyklisty padal prudký déšť, v horách se prokousávali ledovou mlhou po prašných a kamenitých cestách, mnozí jen vedli kolo. Špína, bahno i sníh byly jejich souputníky.
Startovali o půlnoci, v pláštěnkách, vybaveni ruksaky s jídlem, v kapsách koňak i punčocháče. Buysse drtivě zaútočil při stoupání na Aubisque, na Tourmaletu se zbavil zbylých protivníků.
Do cíle v Luchonu přijel po úchvatné sólojízdě v 17.12, zatímco mnozí soupeři doráželi až po půlnoci, někteří v autech. Další nacházeli záchranáři, jak leží vyčerpaní vedle trati.
Když potom Buysse ovládl po 150kilometrovém úniku také druhou pyrenejskou etapu, nebylo o šampionovi Tour 1926 pochyb.
Urputný Vlám pocházel ze 7 dětí farmářské rodiny, na kole seděl poprvé v šestnácti. Prvním velkým závodem, který vyhrál, bylo 600 kilometrů Kolem Belgie. "Rodiče nevěděli, že jsem se zúčastnil. Druhý den se vyptávali, kde jsem se zašíval. Když jsem jim řekl: Vyhrál jsem Kolem Belgie, lekli se skoro k smrti."
Vítězem Tour mohl být už roku 1925, jenže na příkaz sponzora se obětoval pro týmového kolegu, Itala Bottecchiu. O rok později tentýž Bottecchia vzdal v oné mytické 10. etapě a ukončil kariéru.
Buysse už víckrát Tour nedokončil. Titul ani neobhajoval, jeho sponzor neměl peníze. V roce 1930 startoval naposledy, ale odstoupil. Dostihla jej zpráva, že zemřel bratrův syn, jehož byl kmotrem...
Svoji kavárnu v Petegemu pojmenoval Café Aubisque. A jeho socha na vrcholu průsmyku dnes připomíná den, kdy pobil živly i soupeře.
