„Právě nakládám kolo do mikrobusu,“ hlásil Ospalý do mobilního telefonu z Brna a už z hlasu byla cítit chuť závodit. „Dva týdny jsem nezávodil, už se těším,“ vysvětloval. „Zdraví drží, občas potrénuju,“ se smíchem bagatelizoval přípravu. „Už se těším do tepla,“ dodal.
„S čím tam jedu,“ opakuje naoko nechápavě otázku na umístění. „S přítelkyní, tedy ona jede se zástupci firmy Olympo. Budou tam i rodiče, kteří přijedou po vlastní ose,“ vysvětluje jak triatlonem žije celé jeho okolí.
Vicemistr Evropy v Nice ještě nikdy nestartoval. „Nejblíž jsem byl v devadesátém osmém, asi padesát kilometrů od tud,“ vzpomíná. Ví však, co ho čeká. „Hlavně kolo je hodně v kopcích, pět okruhů,“ vybavuje si získané informace s tím, že se ještě večer podívá na internet jaké je počasí v místě závodu.
„Je tam třiadvacet stupňů,“ předbíhá s informací koordinátor reprezentace Jiří Jelínek, který společně se sekretářem svazu Václavem Markem veze do Nice cyklistické vybavení závodníků mikrobusem.
Zatímco olympijské objemy absolvují závodníci do dvou hodin, nedělní porce šampionátu je náročnější. „Tak šest a půl hodiny,“ tipuje Vabroušek. Startoval tu dvakrát, nejlépe skončil před třemi lety, desátý. „Ale to ještě nebylo mistrovství světa, na něm jsem byl o rok později osmnáctý,“ vybavuje si pořadí, které by moc rád vylepšil. Proti němu kromě soupeřů bude i pro něho krátká trať: čtyři kilomtery plavání, sto třicet kilometrů na kole a třicetikilometrový běh.
„Trénoval jsem ve Zlíně s plavci a cítím, že forma jde nahoru,“ věří nejlepší český reprezentant ve dlouhém triatlonu ve vylepšení své slabiny, která je v Nice proti objemům klasického ironmana ještě o dvě stě metrů delší. „Plave se jeden okruh v moři, bójky jsou od sebe dost daleko, takže je někdy problém i s orientací,“ vyjmenovává úskalí úvodní disciplíny. „K tomu vše zhruba dva tisíce lidí startuje ze břehu, z kamení, kde je třeba dát si pozor hlavně na prsty, které si může v té mele na kamenech člověk snadno zlomit. Pak už je třeba držet v kontaktu s dvacítkou nejlepších,“ popisuje taktiku.
„Ty kopce v cyklistice kompenzují kratší trať, ale při běhu mi těch dvanáct kilometrů asi bude scházet, na nich získávám. Teď trénuji s Radkem Cingálkem, který koučuje korejskou reprezentaci i Lenku Radovou a i v běhu cítím zlepšení.“
