Ošklivý pád jako zdvižený prst. Triatlet Kubíček ale dál vozí medaile

  9:32
Bronz z mistrovství Evropy v terénním triatlonu si domů do Karlových Varů veze Jan Kubíček. „Vyšlo to,“ usmívá se. V rumunském Târgu Mures potvrdil o víkendu znovu skvělou formu, kterou letos předvádí ve Světovém poháru v Xterra triatlonu.

Triatlonista Jan Kubíček před plaveckou částí závodu | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Po sedmnáctém místě v Řecku na úvod sezony se sedmatřicetiletý rodák z Chodova pokaždé vměstnal do elitní desítky, ve Španělsku byl osmý, v Belgii sedmý a naposledy ve Finsku už stanul na bedně. Sice s pochroumanými žebry po hrozivě vypadajícím karambolu v cyklistické části, ale se stříbrnou medailí na krku.

Teď si přidal svěřenec kouče Miroslava Vícha do sbírky další cennou trofej a v Rumunsku navrch ve finiši předvedl, jak velké je stále jeho závodnické srdce. Jeho sprinterský souboj s nakonec druhým Francouzem Arthurem Serrieresem byl jednou z velkých ozdob celého ME v cross triatlonu a Kubíčkův výkon na úvodním úseku znovu potvrdil, jak moc v posledních letech vylepšil své plavání. „I letos jsme se hodně posunuli,“ souhlasí karlovarský triatlet.

Už jste si zvykl na to, že vylézáte z vody v úvodním balíku?
Dřív jsem to musel pokaždé stahovat, už jen tím je závod jinak rozehraný. Teď jsem byl v Rumunsku na špici už po prvních dvou kilometrech na kole a postupně se pole očesalo tolik, že jsme vepředu zůstali jen ve čtyřech.

Ital Marcello Ugazio vám ale ujel už v prvním kole a nakonec si náskok něco málo přes minutu dokázal pohlídat až do cíle. Jak vypadala trať?
Vyjelo se na plato, pak následoval sjezd - to byla taková techničtější část, a pak se jel dlouhý kopec. Ital nasadil k trháku právě tady, držel si nějakých třicet vteřin, my jsme ho stíhali sice ve třech, ale stejně to na něj nestačilo. Snažil jsem se jet o něco víc hlavou, už s nimi to bylo dost na hraně, všechno to byli kluci, kteří jsou zvyklí Xterru vyhrávat. Nechtěl jsem se hned uvařit, aby mě pak smázli na běhu. Kde jsem byl silný, tam jsem jel, chtěl jsem je taky unavit.

To se nakonec i povedlo, ne? Souboj o druhé místo jste těsně prohrál až ve strhujícím finiši.
Je pravda, že ten druhý kluk musel odstoupit ve druhém kole na křeče. A nikdo další už k nám zezadu nepřilítl.

Kde se běh lámal?
V druhém kole na třetím kilometru. A pak na tom šestém. Neměl jsem moc na výběr, potřeboval jsem ho urvat, nasadil jsem k dlouhému finiši, věděl jsem, že Arthur Serrieres je mladý kluk a bude asi i rychlejší, tak jsem to zkusil. Nakonec mi to o ty dva kroky dal, ale bolelo nás to oba (úsměv).

Proč jste se rozhodl právě pro tuhle taktiku?
Běželi jsme dost v tempu, na něm bylo ale cítit, že na kopce on úplně stavěný není. Po výběhu následovala ještě rovina, původně jsem mu chtěl nastoupit už v tom kopci, ale říkal jsem si, že přesně tohle ode mě čeká. Tak jsem za to vzal až na horizontu a finišoval jsem jako na dvoustovce, jenže on mě dokázal uviset, těsně před cílem vystoupil z háku a o ty dva kroky mi to dal.

Řekli jste si k tomu něco pak v cíli?
Říkal, že si na ten finiš proti mně věřil, ale prý jsem ho překvapil a ten závěr byl dost krutý (smích). To ale platilo pro oba. Rozdali jsme si to na férovku, já vlastně ani neměl moc na výběr. Buď dlouhý finiš, nebo taktizovat, a na té padesátce, případně stovce, pak stejně prohrát. Zkusil jsem na té dvoustovce zatáhnout, ale neměl jsem taky už moc kde brát.

Triatlonista Jan Kubíček v akci

To byla trať tak náročná?
To zase ne, ale o to rychleji se závodilo. Takže náročné je to pokaždé.

A délka? Trať byla o něco kratší, než tomu bývá u Xterry.
Mně tyhle kratší závody ale celkem sedí. Říkal jsem si před závodem, že pokud bude tělo fungovat, může to vyjít. Už to kolo jsem ale měl dost na hraně, musel jsem si to pohlídat.

Zkusíte trať popsat ještě nějak podrobněji?
Jako by se plavalo v Ohři a depo bylo někde na Linhartu. Bylo tam obrovské plato, všude spousta lidí. Takové zoo. Trať na kolo nebyla technicky nic moc, ale o to víc byla náročnější na fyzičku. Jely se čtyři okruhy, běžely dva - pro diváky to bylo určitě atraktivní.

ME v cross triatlonu v Rumunsku se krylo se závodem SP v Itálii, jak se tohle promítlo do startovní listiny?
Závody se sice kryly, ale do Rumunska i tak přijela spousta lidí. Některé jsem ani neznal, protože Xterru nejezdí, věnují se jinak spíš olympijskému triatlonu. Každopádně pole bylo brutálně nabité. Závodilo se na zkrácených tratích, plaval se kilometr, k tomu dvacet na kole, běžela se šestka. Dohromady je to celé tak o půl hodiny kratší. A samozřejmě o to intenzivnější. Stíhat pak všechny ty dvacetileté mlaďochy... Taky jsem si pak vyslechl, že jsem jim na stupních vítězů zkazil věkový průměr (smích).

To se muselo příjemně poslouchat. Berete to jako zadostiučinění?
To ani ne, spíš jako výsledek nějakého snažení, mé dosavadní celoroční práce. Dělám tenhle sport, protože mě baví.

Ale je příjemné vědět, že stále máte na to soupeřit s těmi nejlepšími na světě.
Pořád stíhám, tak aspoň nemusím poslouchat řeči, že už mám skončit (úsměv). Jasně, pokud se trápíte se zraněními, nemáte výsledky, je to na zvážení, ale při téhle konstelaci to u mě nehrozí. Pokud budu dál pracovat, pořád mám na to, svou výkonnost si udržet.

Triatlonista Jan Kubíček před plaveckou částí závodu

Jak dokážete zabojovat, to jste předvedl už předtím v SP Xterra ve Finsku, kde jste byl druhý i po nehezky vypadajícím pádu na úvod cyklistické části. Jeden by řekl, že se to nemohlo obejít bez následků.
Zrakvil jsem se tam opravdu strašně (smích). V závodě mi pomohl ten nahromaděný adrenalin, ale znát to bylo. Narazil jsem si žebra, musel jsem pak trénovat i přes tu bolest. Trvalo to tak tři týdny.

Čtyřicítka už klepe na dveře, to je pak znát, že se tělo už hojí o něco pomaleji...
...spíš se u nás začínají množit hlasy, že bych toho měl pomalu nechat. Asi už je čas začít myslet na budoucnost. Je jasné, že do nekonečna to dělat nebudu. Každopádně to pro mě byl takový zdvižený prst. Nechtěl jsem kvůli tomu ani moc jet to mistrovství republiky v Mostě (tady skončil nakonec druhý), přípravu jsme směřovali k pokračování evropské série. Ale závodů u nás zase není tolik a pro pořadatele je dobré, když se jim na startu sejde nějaká konkurence. Pro mě to byl ale především test před Evropou, potřeboval jsem zjistit, jak moc drží ta naražená žebra.

Na českém území jste se letos kromě mosteckého Krušnomana objevil ještě na cross triatlonu v Plzni, a tady jste už vyhrál. O to cennější byl asi v Mostě pro Lukáše Kočaře skalp Jana Kubíčka.
Je to mladý kluk ze závodnické rodiny, jeho táta byl vynikající závodník. Lukáš si dal po juniorech trochu pauzu, asi toho na něj bylo moc, ale teď se vrací zpátky a je znát, že to tam pořád má. Ukázal, že je vynikající plavec a můj výkon ještě nebyl úplně na té top úrovni.

Taky vás setřásl už na prvním úseku a náskok si pak pohlídal až do cíle. Vypadalo to dost jednoznačně.
Nevadí mi, když prohraju s mladším závodníkem. Předvedl vynikající výkon. Horší by bylo, kdybych tam nic nepředvedl já a ještě vyhrál. Tohle by mě štvalo.

Ukážete se ještě letos na nějakých závodech v Česku? Lépe řečeno, jaký je vůbec váš další závodní program?
Nejsem tu z Rumunska zase tak dlouho, takže po pravdě teď toho ještě moc nevím. Možná si střihnu ten olympijský triatlon v Sokolově (koná se v sobotu 12. srpna), za dva týdny je Polsko, pak Žitava v Německu... Takže se teď momentálně rozhoduju mezi Polskem a Sokolovem. Že bych si zkusil zase něco rychlejšího (úsměv). No a pak je v září už mistrovství Evropy Xterry.

Jan Kubíček

Teď mě napadá, máte na olympijský triatlon vůbec vhodné kolo?
Silničku? Mám, jasně. Víc toho na kole natrénuju na silnici než v terénu.

Váš start za týden v Sokolově by určitě uvítali místní, kteří nemají zas až tolik příležitostí Vás vidět přímo v akci. A vracím se zas k těm domácím startům.
Letos jsem tady jel v Mostě a Plzni, u Honzy Řehuly... Je to složité, v sezoně se závodí vlastně každý týden, takže pro domácí starty není moc prostoru.

A jak si vybíráte mezi závody ve světě? Už jste byl leckde, o to víc pak člověk touží po nějakém tom zpestření. A pak jsou tady samozřejmě vrcholy sezony.
Mám to pořád stejně. V kalendáři mám závody, kterých se chci určitě zúčastnit, a tomu se snažíme přizpůsobit náš další program. Některé závody ale stejně neobjedu v top formě, to víme už dopředu. Takhle to vyladit úplně nejde.

Asi tušíte, kam mířím. Jako každý rok visí ve vzduchu vaše účast na mistrovství světa Xterra na Havaji. Co vy na to?
Tady je to taky pořád stejné. Doby mezi posledním závodem v Evropě a Havají je poměrně dlouhá. Na druhou stranu máme dostatek času si to promyslet, jestli má smysl tam jet, jestli budu dostatečně konkurenceschopný. Na výlet se mi tam jezdit nechce a musím už brát taky ohled na rodinu.

Říkáte na výlet, podle letošního programu je ale vidět, že je v něm z vašeho pohledu řada novinek.
Je pravda, že letos jsme jeli vlastně skoro všechno nové. Ať to bylo Řecko, Belgie, Finsko nebo teď naposledy Rumunsko... Především ale vybíráme závody, o kterých víme, že je to tam dobré a zapadají do našeho harmonogramu. Některé závody mám rád, ale zas tam nemůžu jezdit každý rok, protože je to finančně dost nákladné. To je případ třeba Reunionu. Řeší se, i jak je to místo dostupné, když už se tam má člověk harcovat. Ale jsem rád, když to tam vypadá trochu jinak než u nás. Třeba do Finska jsme se letos harcovali celý den a pak zjistili, že jsme vlastně přijeli na Boží Dar (smích). Bylo to ale samozřejmě tak třikrát, čtyřikrát větší.

A taky tam teď mají asi o něco delší den, ne?
No jo, polární den tady nemáme. Je tam teď pořád světlo, o půlnoci lítají venku děti, chodí se koupat. To je fakt šílené (smích).

Pomáhá při rozhodování i startovní listina?
Tu neřešíme. Jsme rádi, když jsou tam všichni, ať je co největší konkurence.

Které závody ve svém žebříčku máte vysoko?
Super je třeba Španělsko. Pod závodem je podepsaný Roger Serrano, je tam vidět, že to dělá závodník. I kvůli tomu jsem tam chtěl jet. Taragonna je pěkné město, takové klasicky španělské. Je tam teplo a to mám rád. Belgie je zase fantastická kvůli fanouškům. Obsypou celou trať. Co lidé znají díky cyklokrosu, to jsme tam měli i my. Závod tam má fantastické zázemí. Je vidět, jak moc tam mají tenhle sport rádi a jak mu rozumí.

Jak ve srovnání s tím vypadalo ME v Rumunsku?
Člověk tam jede s tím, že přeci jen jede na Balkán. A pak je překvapený, že to tam umí udělat jako na západě. I životní úroveň tam jde strašně nahoru, nepotká tam tu opravdovou bídu, jako třeba když jsem byl na závodech v Maroku. Byly tam (v Rumunsku) samozřejmě vidět větší sociální rozdíly, podobně jako v devadesátých letech u nás, ale obecně v Evropě to začíná být už všude víceméně stejné, lépe řečeno, všude se najdou věci, na které narazí člověk i u nás. A ta krajina je tam nádherná.

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž

  • Nejčtenější

Anglie - Brazílie, Francie - Německo. Kde zdarma sledovat sobotní fotbalové šlágry?

22. března 2024  11:59

Víkend je ve znamení reprezentačního fotbalu a přináší řadu atraktivních zápasů. Po pátečním...

Rekordní trest pro trenéra Radu. Za rasistickou urážku dostal osm měsíců

21. března 2024  17:12,  aktualizováno  19:43

Boj druholigových fotbalistů pražské Dukly o postup mezi elitu může jejich kouč Petr Rada sledovat...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

1. Ledecká, 2. Davidová, 3. Voborníková. Kolik si na sněhu vydělaly

25. března 2024  15:51

Z českých lyžařů, snowboardistů a biatlonistů si v uplynulé sezoně nejvíce vydělala na prémiích...

Zlatá tečka za super-G. Skvělá Ledecká triumfovala ve finále Světového poháru

22. března 2024  9:50,  aktualizováno  13:05

V novém roce potvrzovala v superobřím slalomu stoupající formu. V únoru se propracovala do první...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Norsko - Česko 1:2, rozpačitý výkon, i tak výhra. Haškovu premiéru ozdobil Barák

22. března 2024  16:49,  aktualizováno  19:52

Oslo (Od našeho zpravodaje) Fotbaloví reprezentanti se při premiéře trenéra Ivana Haška v Norsku téměř celých devadesát minut...

Ustup, WNBA! Clarková má nečekanou nabídku na pět milionů dolarů

29. března 2024  5:58

Pohádkovou smlouvou na pět milionů dolarů (117 milionů korun) se snaží organizátoři basketbalové...

Čekání na životní slalom. Sen jsem si ještě nesplnila, říká Dubovská

29. března 2024

Premium Už dlouho sní o tom, že se jednou probojuje na stupně vítězek. I před touto zimou lyžařka Martina...

Barcelona se chytla a vyhrála na Bayernu. Němci ztratili šanci na play off

28. března 2024  23:18

Basketbalisté FC Barcelona s Janem Veselým a Tomášem Satoranským zvítězili v 32. kole Euroligy v...

Střešovice i podruhé v semifinále uspěly, Boleslav s Vítkovicemi srovnala

28. března 2024  22:13

Florbalisté mistrovského týmu a vítěze základní části Tatranu Střešovice vyhráli v druhém duelu...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...