"Chtěl jsem to kolo jet nulu," vysvětlil, proč po prvním a zároveň posledním doteku se zemí na poslední z deseti sekcí první den zaklel. "Ale spokojený být můžu."
Bylo to drobné uklouznutí. Prý trošku zbytečné. "Místa je tam málo a trošku mě postrčila stupačka," vysvětloval. "Místa je tam málo." Byl to proužek roviny ve svahu široký jen o centimetry více, než je kolo trialového motocyklu.
Ve třiceti letech je Křoustek šestinásobným mistrem republiky. Startuje i v mistrovství Evropy a světa.
Jednou byl v ME v Kramolíně třetí a celkově v tom roce pátý. V tuzemsku je pár let suverénem.
Při prvním okruhu v Jiníně nebyl horší než zbytek dne. Horší byly podmínky, vlhko a z toho kluzko. Bydlí ve Skuhrově nad Bělou v Orlických horách a pracuje jako technolog třecích materiálů.
Když závodí, pot z něj teče. Prý stačí, aby bylo 10 stupňů nad nulou. "Potím se, i když trénuju v zimě v hale," přiblížil. "Je to makačka. Rukama i nohama."
V týdnu má čtyři nebo pět tréninků, každý kolem půldruhé hodiny.
"Když tady zaprší, hodně to tu klouže," přiblížil Jinín.
Mistrovství republiky se jede na šesti či sedmi místech, vždy po dvou závodech. "Pěkný závod byl před dvěma týdny v Břežanech," poznamenal Křoustek. Dají se tam jet velké skály, protože dobře drží." Když kameny nekloužou, je to pro jezdce lepší. A je to o velkých výjezdech. "Tady na uměle naskládaných kamenech to není tak nebezpečné, ale našlapou se tu ty drobné bodíky."
A víte, jak vysokou kolmou stěnu dokáže na stroji zdolat z místa? Metr a půl. To si hned tak někdo nevyskočí, ani když se rozběhne...