Cestu za vysněným titulem si Barcelona uzavřela v semifinále, v němž podlehla CSKA Moskva 78:82, přestože měla slušný náskok. V nedělním souboji o třetí místo pak porazila 95:79 Olympiakos Pireus.
"Radost po vítězství byla hodně omezená. Byli jsme rádi, že jsme hráli svůj basket a porazili jsme dost přesvědčivě hodně silný tým," líčil Bartoň. "Je to samozřejmě malá náplast na to, co se událo v semifinále. Všichni byli rádi, že jsme se dostali do Final Four. Ale u klubu jako Barcelona se předpokládalo, že vyhrajeme. Zklamání tu je," řekl Bartoň.
Bartoň ve Final FourV semifinále s CSKA dostal na palubovce hodně omezený čas, jen osm minut a 17 vteřin. Připsal si dva body. V souboji o třetí místo |
Semifinále s CSKA, jež jste ztratili v poslední čtvrtině, asi bude patřit mezi ty nejhorší zápasy, co máte v paměti, že?
Neodehrál jsem nejlepší zápas, hrál jsem jen v první půlce. Pak se dvacet minut koukat, jak prohráváme, to je hodně těžké spolknout. Ale takový je sport. Šanci jsme měli obrovskou, ale nepovedlo se.
Co bylo příčinou kolapsu?
Těžko říct. Rozhodují detaily. Nechal se rozjet Šiškauskas. Nevím proč a jak. Nejdřív byl několikrát volný, pak mu tam spadly trojky, potom dával z koš nájezdu a těžkých pozic. A když už se rozehrál, těžko se zastavoval. To byl hlavní důvod naší prohry.
Když takhle sedíte na lavičce, nemáte někdy chuť zakřičet na trenéra: pusťte mě tam, ať můžu něco udělat?
To víte, že mám. Ale tohle udělat nemůžete. Všichni jsme profesionálové, trenér má svou práci, já taky. Mojí prací je být připravený a když nastoupím do zápasu, odvést tam co nejlepší výkon.
Máte trik, jak se udržet v klidu?
Jde spíš o zkušenost. Když je člověk naštvaný, je lepší to spolknout, zhluboka se nadechnout a přemýšlet trochu o něčem jiném. Ono to přejde.
V týmu jste osobností, která spojuje hráče. Musel jste je před zápasem o třetí místo hecovat?
Jde to hodně těžko. Každý k zápasu přistoupil zodpovědně, hráli jsme spíš sami za sebe. Řekli jsme si, že jsme si zasloužili letos Euroligu vyhrát. Že by bylo hloupé, abychom se rozloučili prohrou. To byla naše největší motivace. Navíc jsme v Berlíně měli přes tisíc fanoušků, kteří nás podporovali v semifinále proti CSKA. I vůči nim jsme měli povinnost.
Dali vám pak příznivci najevo podporu?
Byli za námi. Viděli, že jsme vedli 34 minut proti CSKA, že jsme na ně měli a že jsme lepší tým než oni. Ale takový je sport. Ne vždycky vyhraje lepší. Nutno říct, že v posledních sedmi minutách nás předčili, zasloužili si vyhrát. Neznamená to, že jsou lepším týmem, ale v daný moment měli víc zkušeností a klidu. Fanoušci tohle viděli, povzbuzovali nás i proti Olympiakosu, i když atmosféra už nebyla tak nabitá.
Chtěl jste vyhrát, ale i třetí místo v Eurolize je úspěch. Kam byste jej zařadil ve své kariéře?
V Eurolize je to zatím moje nejlepší umístění. Už jsem vyhrál ULEB Cup a FIBA Cup, chybí mi jen tenhle pohár. Až ho vyhraju, bude určitě na prvním místě.
Co je pro vás další motivací? Triumf ve španělské lize?
Už máme jen španělskou ligu, nezbývá než zatnout zuby a jít za tím. Liga je nabitá dobrými týmy, nemůžeme v žádném případě klopýtnout. Ve čtvrtfinále nás bude čekat Valencie, která je velmi silná. V semifinále asi Málaga a ve finále, když postoupíme, tak Tau. Bude to řežba až do konce.
