Co utkání s Petrou Kvitovou rozhodlo?
Petra se do toho opřela hned od začátku. Bušila do míčů. Tím, jak skvěle servírovala, dostávala Lucku pod tlak. Lucy měla moc nízkou úspěšnost prvního podání. Až příliš přemýšlela, jak bude Petra returnovat.
Jak důležitý byl tie-break?
Vítězství v něm pro Petru určitě znamenalo velkou dávku sebevědomí. Jakmile vede, švihá raketou ještě uvolněněji. Klíčové byly následující dva gamy. Petra začala s bombardováním a trochu v Lucce uhasila ten zápal.
Co dva Luciiny pokažené forhendy v koncovce prvního setu? Mohla za to nezkušenost?
To ne. Spíš šlo o respekt z Petry a její neskutečné síly. Soupeřky často uvažují takto: „Pokud já tenhle balon nezabiju, přiletí mi zpátky nějaká pecka.“ Pracujeme s Lucy na tom, aby se víc soustředila na své údery a nedívala se tolik na druhou stranu. Aby byla vyrovnanější a nelítala nahoru - dolů.
Potřebovala pár minut, aby si zvykla na centrkurt?
Ano. Několik gamů jí trvalo, než se zklidnila. Dolehlo na ní, že nastoupila na tak slavný dvorec, před tolika diváky, na tak prestižním turnaji. Ale nechtěl bych upírat zásluhy Petře, protože dneska byla jako saň.
Jste na svou svěřenku hrdý?
Jednoznačně! Ještě jsme nepostoupili tak daleko. Jdeme správným směrem.
Teď vás tedy čeká finále na US Open, že?
Přesně. A pak titul z Australian Open. Jedééém! (smích)
