Zdálo se, že jeho kariéra na lavičce házenkářů Lovosic bude nekonečná, ale ležatou osmičku Vojtěch Srba postavil a po osmé extraligové sezoně v řadě svou dráhu uťal. Rozloučil se 4. místem, ani parádní výkon proti Dukle a sobotní domácí "polední" výhra 29:24 k medaili nestačila.
Vojtěch Srba36letý trenér je odchovanec Lovosic, vrcholovou kariéru křídla překazilo zranění kolena. V listopadu 2005 převzal tým v extralize po odvolaném Havlíkovi, vydržel skoro 8 let v kuse. Zasloužil se o nejlepší výsledky v dějinách klubu: bronzy z let 2006 a 2007 a stříbro v roce 2011. Stejně jako střelec Motl je i Srba (ODS) zastupitel města, vede komisi pro školství a sport. S exreprezentační brankářkou Lucií Kantůrkovou mají dvojčata. |
Hranice večer rozprášily Zubří a Lovosice už v hospůdce pily spíš na žal; nezbyla na ně žádná medaile. Přesto byl Srba dojatý. Aby ne, vždyť se loučil nejúspěšnější trenér v dějinách klubu - stříbro a dva bronzy, jeho zásadní otisk v lovosické kronice. "Nechci říct, že jsem skončil nadobro. To si ani nemyslím. Ale potřebuju si odpočinout," řekl Srba.
V klubu zůstáváte jako sportovní ředitel. Je to nová role?
Já na tom makám poslední tři roky, tohle mi jen malinko rozváže ruce. Měl jsem tady na starosti spoustu jiných věcí, těm se budu teď věnovat víc a trenéřině míň.
Nebude vám chybět?
To ukáže až čas. Trénuji v kuse od roku 1997, v nejvyšší složce mužů od roku 2003. V současné chvíli jsem šťastný, že je konec.
Cítíte se jako takový malý lovosický Ferguson?
Kdybych tu byl o 18 let déle, možná jo (smích). Jsem Lovosičák a teď se chci věnovat jiným věcem v klubu. Makat s mládeží, propojit složky, aby to fungovalo ještě líp.
Jste nejúspěšnější trenér v historii klubu, to vám nikdo neodpáře.
Bylo by nefér, kdyby se to vztahovalo jen ke mně. Ze 16 lidí v kádru je 12 z Lovosic, na jejich výchově se podílely desítky jiných lidí. Já byl na horizontu a měl jsem to štěstí, že se tu sešla řada hráčů, kteří byli synové úspěšných tatínků, k házené byli vedení a měli předpoklady.
Mrzí vás, že nevyšel titul? Před dvěma roky jste ho ztratili až v posledním zápase s Duklou.
V loňské a letošní sezoně mi došlo, jak strašně blízko jsme byli. A jak je vidět, dlouho se to nemusí podařit. Soutěž je tak vyrovnaná, že se těch věcí musí sejít víc. To rozhodující utkání jsem nikdy ze záznamu neviděl. Ale člověka zamrzí, když si vzpomene. Život jde dál, máme motivaci do dalších sezon.
"Nechci vést reprezentaci, kde všechno řídí hráči"Od trénování si lovosický Vojtěch Srba dává pauzu. Ani kdyby se mu teď ozvala reprezentace házenkářů, nekývl by. Má k ní zásadní výhrady. "Ne, že bych neměl zájem o reprezentaci. Ale v současnosti je to vyloučené kvůli situaci, co tam je," řekl nejúspěšnější kouč v historii Lovosic. "Na rovinu: co se dělo v nároďáku, z toho je mi upřímně smutno. A být bych u toho teď nechtěl."   V září Liptáka vystřídal na české lavičce Haber. "Co svedly některé skupinky hráčů okolo výběru trenéra, to se mi nelíbí. Hráči jsou od toho, aby hráli a přinášeli spíš to lepší know how z ciziny než to horší. A ne, aby to řídili. Od toho je tam trenér, aby tým vedl a koučoval." Srba působil 6 let u juniorské reprezentace. "Nechci, aby to vyznělo, že machruju, že nechci být u nároďáku. Ale rád bych pracoval s hráči, kteří chtějí hrát, a ne s těmi, co chtějí mluvit do toho, jak se bude všechno dělat," tvrdí o partě Jíchy a spol. "Nezpochybňuju ale výběr hráčů, myslím, že tam patří." |
Proč letos nevyšla medaile?
Poslední výkon s Duklou byl perfektní, předtím v Hranicích mizerný. Byli jsme hrozně nevyrovnaní. Měli jsme dobrý rozjezd i v evropských pohárech, ale zabrzdila nás domácí remíza s Duklou, výhra ztracená v poslední vteřině. Mělo to obrovský vliv. Kupodivu jsme s mistrem Jičínem nejúspěšnější na hostující palubovce, ale nezvládli jsme to doma. Ztratili jsme ve své hale 8 bodů, Jičín jen 3, Dukla taky. Obrovský nepoměr. Ale teď už nemá cenu nad tím brečet.
Po derniéře jste vypadal dojatě.
Výhra mi udělala radost. Bylo to trochu i tím loučením. Těch osm let se nedá jen tak zmuchlat a hodit za sebe. Zažil jsem strašně moc krásných chvil, za tu dobu jsme tady s panem Kubíčkem (bývalý předseda) vybudovali něco pevného, na čem se dá stavět i dál. Myslím, že osa týmu zůstane, snažíme se na určitých postech posílit.
Novým trenérem je exreprezentant Vladimír Šuma, kterého jste vyučil coby asistenta.
Během sezony to Láďa pomalinku přebíral. Na začátku to bylo 70 na 30, postupně 50 na 50 a teď už skoro 30 na 70. V podstatě ty tréninkové jednotky vedl on. Hodně mi tím pomohl. Může tady vydržet dlouho. My si rozuměli a rozhodně mu teď nebudu nic nařizovat. Spolupracovat budeme, ale rozhodnutí bude stoprocentně jen na něm.
Bude jiný než vy?
Těžko se to posuzuje. Já tady trénoval odmala už Jirku Motla, který je služebně nejstarší. Možná jsem to měl složitější, protože jsem s hráči byl chvílemi moc velký kamarád. Láďa je na tom ale podobně, protože s většinou z nich ještě loni hrál. Uvidíme, jak se s tím popasuje. Já myslím, že dobře.
