Hustě sněžilo, stopa zapadávala, foukal silný vítr. Podmínky, které moc lyžařů ve stopě nemusí. Tedy až na Petra Nováka. "Já osobně bych si přál pořádnou vánici," říkal s trochou nadsázky před startem. Věděl, že čím těžší budou na trati podmínky, tím víc mu to bude vyhovovat. "Tedy alespoň doufám," zaříkal se.
Jen vybrat ty správné lyže. "Před dvěma lety byly podmínky podobné a totálně jsme promazali. Respektive sáhli po špatných lyžích a tím bylo po závodě dřív, než jsem odstartoval," vzpomínal lyžař z Božího Daru.
Letos si to ve výběru lyží vynahradil. Vybíral ze dvou: jedny hladší, druhé hrubší. Tedy alespoň měly být. "Nakonec byly hladké také," smál se v cíli. Věděl, že mázu na letos tak mizerné podmínky trefil. "Nakonec jsem zvolil dobré lyže. Líp už se namazat asi nedalo," přiznal také.
Do posledních chvil se držel vedoucí skupiny. V rozhodujících chvílích se mu však se zvyšujícím tempem posledních kilometrů vzdálila. "Jelo se rychle. Myslel jsem, že pole bude trochu víc roztrhané, přispělo ale počasí, takže se jelo v balíku. Vlál jsem za nimi celou dobu jako na gumě. Vždycky někdo odpadl, udělal mi díru a já to pak dojížděl."
Dotahovat se neustále na nejlepší lyžaře v závodě, to Nováka stálo spoustu sil. "Musel jsem zapnout naplno, byl to boj. Nakonec mi při výstupu došly ruce," vysvětluje.
Do cíle padesátikilometrové trati dojel nakonec jako jedenáctý. O jediné místo za předstartovním přáním lyžaře z Božího Daru. "Jestli si cením výsledku? Určitě. Hrozně málo chybělo k tomu, abych dopadl líp. A obráceně. Klidně jsem mohl dojet o deset nebo o dvanáct míst hůř. Na víc letos zkrátka nebylo," ví Novák.