Ale nejenom to. Tour na lyžích se i díky finále v Trentinu ukázala nejenom jako zpestření někdy trochu divácky nudných běhů, ale přinejmenším jako zajímavý sportovní podnik, o jehož budoucnosti a životaschopnosti se určitě bude vážně uvažovat na všech lyžařských frontách.
Tobias Angerer to v cíli řekl za všechny. "Byla to ta nejlepší propagace běžeckého lyžování." Angerer vyhrál už ledacos, ale málokdy se radoval tak, jako nyní. V cíli skákal jak malé dítě, líbal vítězný "žlutý" trikot i hlavní trofej – křišťálový jehlan. "Byl jsem maximálně koncentrovaný, v obávaném kopci jsem zvolil rovnoměrné tempo a to mne vyneslo k vítězství. Splnil se můj velký cíl."
Strašný kopec nebyl tak strašný
Varovné věštby skeptiků se prakticky nepotvrdily. Tour se určitě nestala doménou specialistů sprinterů a alespoň v mužích skutečně vyhrál ten nejlepší z nejlepších.
A konečně ani poslední drastický kopec – výjezd sjezdovky Olympia Alpe Cermis - nebyl tak šílený a nesmyslný, jak se říkalo. Zejména dívky sice v jeho cíli padaly na sníh jak podťaté kuželky, nikdo však nedostal srdeční záchvat ani nezvracel, časové odstupy nebyly zas tak dramatické a i rození sprinteři, jako třeba Nor Tor Arne Hetland, si s nezvyklým stoupáním obdivuhodně poradili.
Co víc, na obávané "stěně smrti" se ukázala síla především těch, kteří už své lyžařské umění nejednou prokázali. Angerer ho vyjel stejně zdrcujícím strojovým tempem, jakým ničí své soupeře v "normálních" závodech světového poháru.
 Dále čtěte:Jak se jede zabijácké finále Tour de Ski Reportér iDNES.cz si vyzkoušel závěrečný kopec |
Kateřina Neumannová brzy zaplašila své předchozí obavy a nejrychlejším časem poslední etapy ukázala, jak kvalitní je závodnicí. "Nakonec to ani nebylo tak hrozné, jak jsem myslela," svěřovala se v cíli. Jak málo stačilo k tomu, aby se vyšplhala na "bednu".
Malá fenomenální Norka Marit Bjoergenová se svým proslulým cílovým sprintem prodrala z nemedailové pozice až ke stříbru. A mladý Rus Alexander Legkov podobně zdrcujícím finišem, kterým poskočil z původně desátého místa až na druhé, ukázal všem, kde je třeba hledat budoucí šampióny.
A nakonec přišli i diváci
I diváci nakonec přišli a dali zapomenout na fakt, že Tour na začátku vážně poškodil drastický nedostatek sněhu v Evropě. Olympijskou pistu na Alpe Cermis zaplavily během nedělního finále tisíce nadšených Italů, Němců, Norů, Čechů a dalších, kteří pokřikováním, řehtačkami a trumpetami jako šílení hnali závodníky do cíle.
"Připadal jsem si jako cyklista při Tour de France, který šplhá na pověstný vrchol v Alp d´ Huez," pochválil organizátory v Trentinu Angerer.
A tak jediným stínem nového lyžařského projektu byly opět dohady kolem možného dopingu. Ale třeba Finky Virpi Kuitunenová a Kaisa Saarinenová se už opravdu poučily z předchozích pochybení a opravdu nyní trénovaly o tolik víc než ostatní, že byly zejména v sobotním předfinále o tolik lepší než všechny jejich soupeřky. Kdo ví? Určitě je ale nelze bez důkazů zatratit.
