V tom to bylo. Pyreneje musíte brát jako balíček, čtyři dny v kuse. Přijde pátek a časovka v Pau. Pak sobotní etapa s dojezdem na mytický Tourmalet. A dlouhá neděle se třemi prémiemi 1. kategorie na posledních 70 kilometrech a s dalším horským finišem na Prat d’Albis.
Celá tato kombinace je nejen vyčerpávající, nýbrž i záludná.
„Přejít z velkého časovkářského převodu hned následující den do stoupání na jeden z nejtěžších kopců, to nám organizátoři už dávno nenachystali,“ poukázal Dan Martin z týmu Emirates, zatím devátý. „To bude veliká zkouška, protože po intenzivní časovce se nohy většinou cítí v kopcích dost divně.“
Příliš se unavit hned v úvodní pyrenejský den a v těch dalších pak nachytat spoustu minut ztráty, protože už nebude odkud brát, by bylo cyklistickou sebevraždou.
„Takže tentokrát to bylo jen o tom přejet ty kopce,“ řekl ve čtvrtečním cíli Roman Kreuziger, sedmnáctý celkově. „A také o otestování si nohou v horách,“ dodal Adam Yates, lídr Mitcheltonu-Scott.
„Dnes se mi úplně nejlíp nejelo,“ přiznal Kreuziger. „Proto jsem byl rád, že se kopce přejely volněji.“
Favorité v nich bez známek odporu pustili dopředu uprchlíky z nižších řádek výsledkové listiny, kteří už mají velkou ztrátu, a pro etapu si dojel Simon Yates. Což je sice loňský šampion Vuelty, ale letos na Tour pomocník bratra Adama.
Kdy se začne útočit? Snadná odpověď: Přece na Tourmaletu.
Ale kde? A hlavně kdo?
„Tourmalet je stoupání po přímé a docela široké silnici,“ řekl Jim Ochowicz, manažer týmu CCC. „To je důvod, proč vám připadá nekonečný, mnohem víc než serpentiny na Alpe d’Huez. A tato skutečnost mnohé od útoků zastrašuje.“
Vedoucího muže závodu Juliana Alaphilippa jako by už ostatní vrchaři přehlíželi a viděli v něm pouze žlutou atrakci, která se v horách z popředí pořadí záhy vytratí.
Rozebírá se tedy souboj týmu Ineos (2. Geraint Thomas, 3. Egan Bernal) se zbytkem světa. Pro dění na Tourmaletu bude klíčová pozice po časovce. „V ní by měl být naší největší hrozbou Steven Kruijswijk, ten je velmi dobrým časovkářem,“ zmínil Nicolas Portal, sportovní ředitel Ineosu, lídra týmu Jumbo, ztrácejícího ze 4. místa jen 15 sekund na Thomase.
Pokud si však Thomas zachová po časovce nejlepší výchozí pozici z kandidátů titulu, je možné, že Ineos se poté pokusí víkend v pyrenejských průsmycích zabetonovat a likvidovat veškeré útoky konkurence. „Mají v horách mnohem větší týmovou sílu než my,“ připustil Kruijswijk.
„Podle mě Ineos pojede Pyreneje defenzivněji,“ soudí český cyklista Petr Vakoč, tentokrát v roli pozorovatele. „Oni už jsou tak naučení, že nepotřebují být v ofenzivním módu. Dosavadní vývoj jim nahrává,“ připojuje se bývalý profesionál František Raboň.
Také v letech 2011 a 2015 se Pyreneje ocitly v itineráři Tour před Alpami, ovšem dění v těchto ročnících bylo naprosto odlišné. V roce 2011 se tu favorité - bratři Schleckové, Evans a Contador - natolik hlídali, až závod dočasně zneutralizovali a nikdo z nich neútočil.
Naopak před čtyřmi lety Chris Froome drtivým úderem prakticky rozhodl Tour hned při prvním horském dojezdu na La Pierre Saint Martin, když jeho tým předtím ostrým tempem ničil protivníky.
Jaký scénář bude platit letos?
„Lidé jako Pinot, Fuglsang, Porte, kteří v pondělí na větru ztratili, nemají na co čekat a musí začít bezodkladně útočit,“ říká Raboň a mnozí další. „Když budou soupeři Ineosu své útoky pořád jen odkládat a odkládat, mohou nakonec odložit sami sebe ze hry o titul,“ varuje Jim Ochowicz.
Jméno Thibauta Pinota se nyní skloňuje coby největšího kandidáta na velké a časné údery.
Jedno je každopádně jisté. „Od soboty už musíme všichni vsadit do závodu všechno. Čas šetření sil skončil,“ nezastíral Thomas po včerejší hře na vyčkávanou.
Napětí před třemi klíčovými dny se stupňuje.