Ten příběh z roku 1989 zůstává na věky zapsán jako jeden z nejpamátnějších v dějinách Tour.
Laurent Fignon vede o 50 sekund před Gregem LeMondem a zbývá jen poslední etapa, kterou je tentokrát časovka z Versailles na Champs-Elysées.
LeMond sice nikdy předtím s Fignonem v časovce neprohrál. Bohužel pro něj, tahle měří jen 25 kilometrů. Nejspíš příliš málo, aby mu vzal 50 vteřin.
Ovšem... Není to zcela nereálné.
Reportéři L´Equipe už chystají mimořádnou přílohu o francouzském vítězi Tour. Cyklisté se v sobotním večeru přesouvají rychlovlakem z l’Isle d’Abeau, cíle předposlední etapy, směr Paříž. Fignon ve vlaku odmítá poskytovat rozhovory. Cyrille Guimard, šéf jeho týmu Super U, má napjaté rysy v obličeji.
Naznačuje to něco? Naznačuje. Fignona sužují od 19. etapy ošklivé otlačeniny od sedla. Jsou tak zlé, že nemůže ideálně šlapat a v noci špatně spí.
V témže vlaku tráví LeMond hodinu v přátelském rozhovoru s jedním z reportérů. Vykládá mu i o aerodynamických triatlonových řidítkách, které mu pomohly vyhrát časovku v Rennes. „Zítra s nimi pojedu také,“ ujišťuje. Reportér nepovažuje tuto informaci za natolik zajímavou, aby ji zařadil do svého článku. Chyba...
Nejde jen o triatlonová řidítka, LeMond má přichystanou rovněž přilbu testovanou v aerodynamickém tunelu. Už při Tour 1986 byl pionýrem kol z karbonových vláken. Fignon naopak veškeré aerodynamické vymoženosti bagatelizuje: „Nejsou k ničemu.“
V pelotonu má tehdy copatý Francouz přátel poskrovnu. Do jeho nitra umí nahlédnout málokdo, mnozí v něm vidí arogantního frajírka. Je opravdu takový? Spíše bychom měli říci: Hraje roli, kterou potřebuje. „Rivalita, často hraničící až s nenávistí, mě v závodě motivuje,“ doznává.
O nenávisti pulzující mezi ním a LeMondem mluví každý.
„LeMond neumí jezdit jako opravdový šampion,“ tvrdí.
„To mi říkáš ty? Viděl jsem, jak se při etapě držíš za motocykl,“ kontruje Američan a na konto protivníka přidává: „Úspěch prochází hlavou – a může vás přes noc proměnit ze skromného na arogantního muže.“
Před vše řešící časovkou za ním Fignon přichází a říká mu: „Gratuluji ti ke druhému místu.“ Načež před reportéry vykládá: „Greg věří, že může vyhrát. Ale to je nemožné. Mám příliš silné nohy i hlavu.“
Je neděle, 23. července 1989. Pětadvacet kilometrů musí určit vítěze. Startují v opačném pořadí. LeMond dvě minuty před Fignonem roztáčí svůj převod 55x12. „Neříkejte mi mezičasy,“ žádá svůj tým. „Pojedu prostě tak rychle, jak mé tělo dokáže, a budu doufat, že před cílem nevykrvácím.“
Fignon naopak hlášení o mezičasech vyžaduje. Když na 10. kilometru zjistí, že Američan ukrojil z jeho padesátivteřinového náskoku 19 sekund, zpanikaří.
Na 18. kilometru je dalších 10 sekund pryč.
Cíl. LeMond hoden své přezdívky LeMonster se přiřítí v rychlostním průměru 54,54 km/h. A čeká.
Francouzi utíká čas. Bude to stačit? Nebude?
S každým šlápnutím do pedálů jako by žlutá barva na Fignonově dresu bledla. Přesto když vjíždí na Champs-Elysées, v Tour stále celkově vede, byť o pouhé dvě vteřiny.
LeMond projel cílem v čase 26:57. Aby Fignon uhájil titul, musí dosáhnout času 27:47.
Už je na dohled, zbytky sil vkládá do posledních metrů. A časomíra stále běží, marně hypnotizována statisíci párů očí. 27:46... 27:47... 27:48.
Francie pochopí: Je to pryč. Greg LeMond dokončil svoji Mission Impossible.
Fignon s hlavou skloněnou nad řidítky to zatím neví. Když protíná cíl, je přesvědčen, že vyhrál. V extázi padá z kola. Potom mu masér říká: „Laurente, ty jsi prohrál.“
Chytne se za hlavu a rozbrečí se. Poprvé od dětství.
Greg LeMond on the 1989 TdF final time trial, averaging 35+mph “I flew through that time trial — I could have done another 25km like that!” https://t.co/Onjkkejkkx
„Výkon, který LeMond předvedl v časovce, byl pro cyklistické experty stejně neuvěřitelný jako pro atlety Beamonův veleskok na hrách v Mexiku,“ píše časopis Sports Illustrated. Osm vteřin, nejmenší rozdíl v historii, při dvou velikánů rozřešil. Po 3527 kilometrech, které na této Tour našlapali, je od sebe dělí v přepočtu jen 82 metrů.
Experti z Bicycling Magazine po výpočtech za pomoci dat z aerodynamického tunelu tvrdí, že LeMond získal díky použití aerodynamických řidítek a přilby na Fignona minutu k dobru. Naopak prostovlasý Fignon měl ztratit kvůli svému neaerodynamickému copu až 10 sekund.
„Ne, odmítám poslouchat, že jsem prohrál Tour kvůli copu,“ rozčiluje se a obviňuje Guimarda: „Měl jsi naléhat, že ta jeho řidítka jsou proti pravidlům.“
V LeMondově táboře pochopitelně panují opačné emoce. „Laurent byl příliš sebevědomý. To ho zničilo. Ale v podstatě jsme vyhráli tuhle Tour oba. Co je to osm sekund?“ říká šampion.
23 juillet 1989 Greg Lemond gagne le Tour de France par 8 secondes devant Fignon #sport https://t.co/2x32PqiuyN https://t.co/N0XoF9eJ2b
O rok později potřebuje LeMond opět časovku, aby v ní v předposlední etapě obrátil pořadí. Před ní ještě vede o pět sekund Claudio Chiappuci, který vydělal na desetiminutovém úniku z 1. etap. Ale LeMond jej v 45kilometrové časovce k jezeru Vassivierre poráží o 2:21 minuty!
Tour de France 2018Přehled etap |
Při Tour 2011 smaže Cadel Evans v předposlední etapě, časovce na 42 kilometrů v Grenoblu, ztrátu 57 sekund na Andyho Schlecka, najede na Lucemburčana dokonce 2:37 minuty a triumfoval.
A na Giru 2017 se Tom Dumoulin ze čtvrtého místa pořadí, na němž ztrácel 53 sekund, katapultuje v závěrečné časovce z Monzy do Milána až k poháru pro vítěze závodu, o 31 sekund před Nairem Quintanou.
V 70. letech 20. století nabízela Tour i pět časovek v jediném ročníku.
Ještě roku 1995, v éře Španěla Miguela Induraina, zařadili na program celkem 108 km individuálních časovek a navrch týmovou na 68 km.
V posledních letech však časovkářských kilometrů rázně ubývá. Argument organizátorů: Nejsou televizně tak atraktivní jako klasické etapy.
Čtyři nejlepší muži Tourčtyři skvělí časovkáři v souboji o stupně vítězů
|
Letos se stejně jako loni jede individuální časovka pouze jedna, nicméně dnešních 31 kilometrů bude mnohem tvrdších než před rokem v Marseille, zvlněných, technických, s až 22procentním kilometrovým strmým stoupáním před cílem v Espelette, v srdci francouzského Baskicka.
Původně se tu časovka vůbec konat neměla. Organizátoři měli naplánovány tři horské etapy po sobě v Pyrenejích, páteční časovku v Pau a v sobotu klasickou etapu do Bayonne. Jenže kvůli kolizi s fotbalovým mistrovstvím světa pak posunuli start závodu o týden. A Tour, před níž se ve Francii takřka všechny dveře otevírají, najednou narazila.
Na co? Na pětidenní baskický festival Fetes de Bayonne, který se právě koná. Kdepak, Bayonne by dvě tak obrovské akce najednou nezvládlo, uslyšeli pánové Christiane Prudhomme a spol. od radních města, proto museli měnit plány.
Zrodila se tudíž náhradní varianta se čtvrteční sprinterskou etapou do Pau a sobotní časovkou do Espelette.
Vysněný scénář zněl: rozestupy před sobotou budou malé, očekávání obrovské, bitva o všechno.
Geraint Thomas svou neotřesitelnou formou scénář pokazil.
Etape 20 / Stage 20 - ⏱♂️ Saint-Pée-sur-Nivelle ➡️ Espelette 31 km Premier coureur / first rider : 12:00 CET Dernier coureur / last rider : 16:29 CET Premier coureur / first rider : 12:44 CET Dernier coureur / last rider : 17:13 CET #TDF2018 https://t.co/JEAPau0iPl
Je takřka nemyslitelné, aby na něj Tom Dumoulin dnes najel 2:05 minuty. Při posledním vzájemném souboji v časovce na Grand Tour zvítězil Nizozemec loni na Giru před Thomasem o 49 sekund na 40 kilometrech, přičemž tehdy byl Velšan i otřesený z následků pádu v předchozí etapě, kvůli nimž později z Gira i odstoupil..
Dnes je silný, zdravý, nabuzený a chce být na Tour také vítězný.
Tuhý bude naopak boj o další pozice na stupních vítězů. Na 2. až 4. místě pořadí Tour figurují tři nejlepší časovkáři posledního mistrovství světa. V Bergenu loni v září pořadí znělo: 1. Dumoulin, 2. Roglič, 3. Froome.
BERGEN 2017. Tom Dumoulin (uprostřed) se stal časovkářským mistrem světa před Primožem Rogličem (vlevo) a Chrisem Froomem (vpravo).
Jak se srovnají dnes?
Tour se blíží do Paříže.
Ale kdo tam bude stát na pódiu pro tři nejlepší?
