Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Tour v éteru. Štybar: Zvednout hlas do vysílačky bylo nutné jen jednou

RADOST QUICK-STEPU. Zdeněk Štybar v dresu českého šampiona gratuluje Marcelu Kittelovi (vpravo) spolu s týmovými kolegy k triumfu ve druhé etapě Tour de France. | foto: Matěj Tomíček, MAFRA

18 2017
Le Puy-en-Velay (Od našeho zpravodaje) - Od neděle stávkoval jeho žaludek, proto se během druhého volného dne Tour omluvil i z dopoledního tréninku. „Skoro celý den jsem nevylezl z postele. Ani jsem pořádně nejedl,“ popisoval Zdeněk Štybar.

Teprve po čtvrté hodině odpolední sešel v pondělí do lobby Golf Hotelu v St. Etienne, kde jeho tým Quick-Step bydlel, a zahlásil: „Už je mi přece jen malinko líp. Zkusím do sebe nahrnout trochu těstovin a masa, abych se znovu nastartoval.“

Nezvykle tiché a osamocené tak bylo pondělí českého mistra.

Pořádně hlasitá je pro něj naopak každá etapa. Nejen kvůli divákům.

Hlasitá je totiž i v éteru.

Neříkáte si příležitostně: Těch informací, které nám sportovní ředitelé v průběhu etap do vysílaček sdělují, je až zbytečně moc?
Možná ano. Každopádně je jich čím dál víc. Teď už všichni sportovní ředitelé mají v autech GPS profily, díky nimž vidí každou zatáčku, každý kruhák, navíc sledují i televizní přenos. Vybízejí nás: Tenhle kruháč vemte zprava, tenhle radši zleva. Jenže když jedu zrovna na opačné straně balíku, stejně je nemůžu poslechnout.

Je z toho zbytečná nervozita?
Jen občas. Celkově však máme super ředitele. Když byl v neděli na trati v nouzi Gianluca Brambilla (týmový kolega), tak jen díky sportovnímu řediteli Davide Bramatimu tu etapu dojel. On ho do vysílačky opravdu strašně moc motivoval, až se Gianluca nakonec do cíle dostal.

Máte společný okruh s ostatními cyklisty týmu? Slyšíte vše, co sportovní ředitelé říkají každému vašemu spolujezdci?
Jo. Jen debatu mezi dvěma našimi týmovými auty neslyším, ta mají mezi sebou jiný kanál.

Snažíte se i vy motivovat vysílačkou kolegu, který je v krizi?
Určitě. V neděli jsme se právě takhle snažili Gianluku nabudit, i Marcel Kittel k němu do éteru promlouval: Jeď, zkus to ještě, potřebujeme tě, Tour se nevzdává. On byl Gianluca opravdu na skončení.

Funguje to také naopak? Když je váš lídr pro celkové pořadí Dan Martin v horách plný energie a útočí, povzbudíte ho? Tak jako Polák Kwiatkowski ze Sky hnal vysílačkou do cíle v Rodezu svého lídra Chrise Frooma?
Tohle my neděláme, to necháváme jen na sportovním řediteli. V takovém finále je to ale spíš o tom na Dana nemluvit a nechat ho jet.

Zdeněk Štybar těsně před startem úvodní časovky
TÁTA A SYN. Zdeňka Štybara přijel do cíle druhé etapy Tour de France podpořit i...
Zdeněk Štybar při rozhovoru v cíli desáté etapy Tour de France.

Údajně existují i sportovní ředitelé, kteří svým jezdcům v klidnější fázi etapy říkají na odlehčení do vysílaček vtipy.
Ani takhle daleko ještě nejsme. U nás se všechno točí jen okolo cyklistických informací. Zvlášť při dojezdu sprinterské etapy. Třeba třikrát nám do vysílaček detaily zopakují. Před pelotonem vždy projede jedno naše auto a potom nám přesně oznamují, jak finále etapy vypadá, jestli jsou tam ostrůvky, kruháče a tak. My si dojezdy už před startem prohlížíme z Google Earth nebo si pouštíme videa z minulých etap v dotyčném městě. Ale i tak těch posledních padesát kilometrů ještě někdo těsně před námi prověří a předá nám aktuální informace.

Pokud vysílačky vypadnou, stoupá význam kapitána na silnici, kterým je ve vašem týmu Phillip Gilbert?
Ten nás organizuje hlavně v situacích, kdy je nutné něco rychle rozhodnout. Zatím to tu však mají naši sportovní ředitelé pevně pod kontrolou.

Jak často tedy dochází při etapě k osobní konverzaci mezi jezdci týmu?
Moc ne. Když je čas a jedeme zrovna vedle sebe, něco si řekneme. Ale třeba v neděli, jak stály kolem trati spousty lidí, jsme se vůbec neslyšeli. Takže si to nakonec stejně řekneme přes vysílačku, je to lepší.

Zvedl jste do ní někdy hlas?
Já zatím ne.

A někdo jiný z vašich kolegů?
Na téhle Tour jen jednou. V jedné sprinterské etapě jsme byli příliš vzadu a nemohli se dostat dopředu. Marcel Kittel zvedl hlas a požadoval: Teď už musíme vážně dojet dopředu!

Padne ve vypjatých chvílích také sprosté slovo?
Ne. Mark Cavendish by ho asi říci dokázal, jenže Marcel je jiný než on. A zatím se nám tu dařilo, neměli jsme důvod k panice.

V úvodech etap, kdy ujede únik a tempo dočasně poleví, poklábosíte si v pelotonu i s kolegy z jiných týmů?
Dřív to bývalo častější. Letos ale úniky nedostávaly moc prostoru, týmy se hned seřadily za sebou a jezdilo se hrozně rychle, mnohokrát i v nataženém balíku. Jen příležitostně se některého jezdce z jiného týmu zeptáte: Tak jak je? Ale v podstatě jsem si tu s nikým nepokecal déle než pět minut.

Fotogalerie

Zeptal jste se Adama Hansena z Lotta, jaké to je, startovat na osmnácté Grand Tour v řadě?
S Adamem jsme se sice bavili, ale na tohle jsem se neptal. On by mi totiž určitě odpověděl: Je to stejné jako na té první.

Umíte si představit sám sebe na osmnácti podnicích Grand Tour nepřetržitě po sobě?
No, musí to být očistec. Ale Adam nejezdí moc závodů mezitím. Takže nakonec možná tráví doma víc času než my, co jedeme třeba jen jednu Grand Tour ročně, zato k tomu spoustu dalších závodů.

Po etapě, jakmile dorazíte od cíle k týmovému autobusu, hned závod s parťáky rozebíráte?
Jak kdy. Pokud dopadneme špatně, je většinou každý skleslý a nikdo nemá chuť se bavit. Ale když vyhrajeme a povede se nám rozjet vláček, všichni jsou v euforii a překřikují se. Hlavně na posledních kilometrech se toho vždycky stane strašně moc. Někdo někoho zavře, vyloktuje, vybrzdí. Každý závodník z týmu má svůj malý příběh, ať už ze spurtu nebo ze zbytku dne, a chce ho sdělit ostatním.

Pět sprinterských etap už jste letos s Marcelem Kittelem ovládli, tři spurty vás s ním možná ještě čekají. Takže byste tohle vítězné překřikování chtěl prožít ještě třikrát, že?
To by bylo moc fajn. Navíc pevně věřím, že se Dan Martin může dostat v Paříži na celkové stupně vítězů. Ovšem už takhle je tolik týmových vítězství za jedinou Tour zážitkem, který se povede většinou jen jednou za život.

Dodržujete po nich při večeři stejný oslavný rituál?
Marcel pokaždé zakřičí „cigi caga“ a my všichni se přidáme. Ale k té večeři se dostáváme tak pozdě, že je každý rád, když si cinkneme, dáme si skleničku a jdeme spát.

Nepřipadají vám při tolika úspěších večeře, na kterých nic neslavíte, už poněkud zvláštní?
Zrovna včera, když jsme pár dní nevyhráli, jsme seděli u stolu a říkali si: Co bychom tak oslavili? Už jsme dlouho nic neslavili. Já věřím, že důvod ještě bude.

The lazy day on latexco mattress is over. It was way to short rest day. #goodnight  @brakethrough_media

Příspěvek sdílený Zdenek Stybar (@stybarzdenek),

Volné dny na Tour bývají určeny zároveň k hovorům, netýkajících se přímo závodu, ale především vaší budoucnosti. Už máte smlouvu na příští rok?
Zatím ne. Kvůli těm mým problémům se žaludkem jsem byl opravdu trochu mimo. Ještě zavolám manažerovi.

Stáj Quick-Step bude pokračovat? Manažer Patrick Lefevere přece jen sežene chybějící peníze?
Zatím žádné špatné zprávy v tomto směru nejsou. Snad by tedy stáj pokračovat měla. Myslel jsem, že něco oficiálně oznámí právě o volném dni, jenže neoznámili. Tak asi až po Tour.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze