"Na květnovém mistrovství Evropy jsme nebyli, protože jsem měl problémy se stehenním svalem. Ale když jsme pak začátkem června vyhráli nominační závod pro Rotterdam, začali jsme si věřit," líčí Dušek.
Evropská a světová konkurence v párech nebývá početná, ale to neznamená, že je slabá. Na nedávném mistrovství světa v Nizozemsku soupeřily jen tři trojice, ale obě ty české chtěly zlato. Jak loňští evropští šampioni Kristýna Procházková s Pavlem Sirotkem, tak Tomášková s Duškem.
"Loňský rok se nám moc nepovedl, protože Pavel s Kristýnou skončili před námi jak na mistrovství světa v Gentu, tak potom i na mistrovství Evropy v Moskvě," připomíná Dušek.
Pokračuje jedenadvacetiletá Tomášková: "Tak jsme si řekli, že letos už to zkrátka musí být jinak. A kdyby se Martin nezranil, tak věřím, že jsme mohli mít zlato i z kyjevského mistrovství Evropy. Samozřejmě, že teď v Rotterdamu jsme trochu nervózní byli, ale zároveň jsme byli přesvědčení, že jsme lepší."
Třetí pár, který byl z Německa, českým závodníkům konkurovat nemohl.
Převaha páru Tomášková, Dušek byla v Rotterdamu zřejmá od základní části soutěže. Byl nejlépe hodnocen nejen v ní, ale i v semifinále.
"Do finále jsme sice postoupili jako nejlepší dvojice, ale los rozhodl, že jdeme na palubovku jako první. Dělali jsme, co jsme mohli, ze sestavy jsme měli dobrý pocit," říká Tomášková. "Ale po nás šli Němci a pak teprve Kristýna s Pavlem. A člověk nikdy neví, k jakému výkonu se největší soupeř může vypnout."
Když se však rozsvítily známky u posledního páru v pořadí, bylo všechno jasné. Tomášková s Duškem svým domácím rivalům loňský rok oplatili a stanuli na nejvyšším stupni!
"Přitom na Rotterdam jsme se pořádně připravovali jen tři týdny, protože když už jsem měl stehno v pohodě, v srpnu jsem si natrhl lýtkový sval. A následovala pětinedělní pauza," připomíná Dušek. "Ale pod vedením naší trenérky Veroniky Vrzbové jsme mákli a nakonec z toho bylo zlato."
Nejlepší světový pár - studentka soukromé španělské vysoké školy ekonomické a profesionální hasič - se dal dohromady teprve před dvěma lety.
"Ale Zuzku trénuju už šest let. Začal jsem s ní ještě když závodila za tříčlenné týmy," říká Dušek, jehož Sportovní akademie nové generace (SANG) funguje na osmi místech hlavního města. Působí v ní mimo jiné současní či bývalí čeští reprezentanti ve sportovním aerobiku Petr Jánský, Martina Fulínová, Jan Novosad a Daniel Komarov.
Za vítězství v Rotterdamu si rozdělili osm set eur.
"No, ono se řekne rozdělili," namítne Dušek. "Když vezmete v úvahu, že například jen závodní dresy by nás ročně přišly až na pětadvacet tisíc korun, tak se z té finanční odměny na zadek neposadíme. Ale pořídili jsme je za osmnáct tisíc a všelijaké to zdobení a jejich další úpravy jsme si dělali sami."
Světový titul oslavili docela skromně. V neděli večer zašli na večeři s rodiči Martina, v pondělí přišla na řadu večeře s rodiči Zuzany.
A co v nejbližší budoucnosti?
"Teď se ze všeho nejvíc těším na to, jak si v aerobiku dáme dvouměsíční přestávku," ulevil si Martin Dušek za souhlasného přitakávání Zuzany Tomáškové.
