Čekal jste až takové finále?
Říkal jsem si, že jak je sezona dlouhá, tak ve většině disciplín to jednomu třeba sedne. Ryan (Crouser) je takový, že by mu to mohlo sednout. A ono to sedlo všem.
Crousera jste během soutěže i objal. Co jste mu říkal?
Že na to má, bylo to vidět. Na tréninku tady hodil 23,15 a když tohle hodíte na tréninku, v závodě můžete hodit 23,50. Osmikilovou koulí hodí 22,40. To jsou výkony, které neměl nikdo nikdy. Když se mu to v otočce sejde, může mu to uletět úplně nesmyslně.
Co jste si říkal, když jste to finále sledoval už jen jako divák?
Já jsem byl jak Alenka v říši divů, to jenom koukáte. Jak kdyby někdo vypnul gravitaci. To je jako kdyby běželi tři chlapi stovku za devět a půl, to je prostě strašný. Já jsem dal do přípravy maximum a jsem možná i trochu rád, že jsem tady nehodil maximum, protože by z toho nic nebylo. Jestli být pátý, šestý, devátý, desátý… Měl bych z toho výkonu radost, ale o to víc bych byl zklamaný, že bych hodil dobrý výkon, když zrovna všichni hodili naprostý nesmysl.
Američan Joe Kovacs se raduje z vítězství v kouli na mistrovství světa v Dauhá.
Co dělají ti tři jinak?
Nad tím jsme přemýšleli. Snažil jsem se něco odkoukat od Walshe, od Kovacse, kteří mají podobnou dynamickou techniku jako já. Třeba Kovacs, to je neskutečná síla, to je krabice. Když jsme sem jeli, tak náš fyzioterapeut Dřími (Tomáš Dřímal) vedle něj seděl. On je malý a stejně seděl na půl zadku, a to byl ještě Joe předkloněný. I vzpěrači o něm povídají, že nedají takový výkon jako on a on s tím ještě vrhá koulí.
Překvapil vás Kovacs, že ze sebe dostal takový výkon?
V poslední době moc neházel, když se ženil a asi chystal svatbu. Teď mu asi žena šlape na krk (zasměje se). Já věděl, že má sílu, zrovna tady na Diamantovce dal v rozcvičce 22,60 a pak hodil prd. Nechal si to sem, což je asi lepší.
Nebylo vám líto Brazilce Romaniho, který ani s výkonem 22,53 metru nebral medaili?
Myslel jsem si, že je to tutová medaile, možná i stříbrná, kdyby to Ryanovi nesedlo. Je to strašné. Říkal jsem si, že první tři místa jsou na Diamantovce za 22 metrů, z toho je vám trošku špatně. Teď když je medaile za 22,90, tak to jako… i já jsem v šoku.
Padne brzo světový rekord (23,12)?
Vzhledem k tomu, že Rayanovi při tom posledním pokusu vyklouzla koule z ruky, tak se toho asi brzo dočkáme. A asi nejen od něj.
Jak jste se vy sám ve finále cítil? Asi jste chtěl víc než desáté místo.
Od začátku jsem to chtěl hodit a trochu jsem tlačil kouli před sebou. Ty nákopy nebyly takové, jaké měly být. V době, kdy jsem na to začal přicházet, tak jsem se zranil. Když pak nemůžete pilovat před vrcholem sezony, tak jsem aspoň furt koukal na videa, říkal si: Jo, tohle udělej, zkoušel jsem si to i na pokoji různě doma. Ale trénink s koulí nenahradíte. Moc se mi to nepovedlo, teda vůbec.
Koulař Staněk medaili nezískal, Vadlejch postoupil do finále |
Čím to mohlo být?
Přemýšlel jsem nad tím. Myslel jsem, že jsem letos dělal všechno. Snažil jsem se odmakat všechno, až mě to sundalo, když jsem jel sem. Dostával jsem se z toho, pak jste unavený, čím víc trénuju, tím pak nejde technika tak dobře. Nevím, co dělají ti tři jinak.
V Londýně jste za 21,41 bral čtvrté místo.
Teď je asi blbá doba koule. Přemýšlel jsem, jestli se nevrátím k oštěpu.
Čím se doma odměníte za celou sezonu? Svíčkovou?
Asi si něco dám, ale nějaký rohypnol, nebo něco (smích). Abych se z toho nějak vzpamatoval. Těším se na dovču, až si odpočnu. Sezona byla dlouhá, musím načerpat nové síly a pozitivní energii před olympiádou.
