Je to velké zklamání?
Je to brambora, no. Zklamání to samozřejmě je, protože jsem věděl, že jsem fyzicky dobře připravený, ale bohužel jsem koulař a nemohl jsem celou sezonu trénovat kouli. I když jsem byl dobře připravený, technicky to nešlo. Nebyl jsem vyházený, abych si s tím mohl hrát a udělat nějaký takový úlet jako ostatní.
Překvapil vás druhý Polák Bukowieczki?
Překvapil. Čekal jsem tam Storla (bronzový) i Haratyka (zlatý) a samozřejmě sebe. Konrad překvapil, měl jeden strašlivej úlet. Klika, no. On je vyházený, já ne.
Výkon 21,52, kterým jste před týdnem ovládl republikový šampionát na Kladně, by vám teď stačil na bronzovou medaili.
Stačil, no. Ale tam jsem jel natónovaný jen na ten závod a pokus mi sedl. Tady mi dneska nesedlo nic. Na Konradovi jste viděli, že když to člověku sedne, letí to o 60 čísel dál. Mně to hrubě nesedlo, pokusy mi zůstávaly v dlani podobně jako v kvalifikaci. Akorát ta energie a dravost tam byla.
Čtvrtý jste skončil i vloni na mistrovství světa.
To se nedá úplně porovnávat. V tomhle světle to oproti Londýnu vypadá jako neúspěch, ale je to pořád čtvrté místo, výkon za 21 metrů. Dneska jsem bohužel o to víc naštvaný, protože jsem věděl, že můžu hodit daleko.
Tak co chybělo?
Nebyly tam ty důležité prvky, že bych předběhl kouli a vzal ji na sebe. Aby to byl kopec a vzaly to prsty. Ta energie nešla do koule, zůstala v kruhu.
Podepsala se nějak na vašem výkonu nepovedená kvalifikace?
To ne, já ji hodil za sebe. Věděl jsem, co dělám špatně a dneska házel úplně jinak. Od prvního pokusu jsem si dával bacha na začátek, abych to kopl dopředu, což se mi celkem vedlo. Ale nedostal jsem se pod tu kouli. Pokusy nebyly špatně rozjeté, chybělo tam jen to došťouchnutí v konci.
Prostředí vám tentokrát vyhovovalo víc?
To stoprocentně. Připadal jsem si jak pták vypuštěný do přírody. Těch včerejších třicet metrů byla pro koulaře hodně malá klícka – ještě s těmi lavičkami, novináři, rozhodčími. Dneska to bylo úplně super, zato včera to nebylo dělané pro atlety, prostě klasická exhibice. Trochu mě mrzelo, že to dneska natahovali, soutěž trvala o 15 minut zbytečně dýl. A asi se podepsala na všech.
Zatím nejlepší umístění pro #CzechAthleticTeam na ME vybojoval Tomáš Staněk, který skončil v kouli čtvrtý. Pocity tak měl vzhledem k blízkosti medaile smíšené. pic.twitter.com/GEcb4jrSdZ
— Česká atletika (@czatletika) August 7, 2018
Během pokusů vám radila i Helena Fibingerová. Co vám říkala?
Snažila se mě povzbudit, radili se tam s trenérem, jak to do mě nacpat, aby se to povedlo, ale bohužel se to nepovedlo. Radili mi to, co jsem věděl, že na to mám a jenom se to musí sejít. Dělal jsem pro to všechno, v posledním pokusu jsem málem zkolaboval.
Jak to?
Nějak se mi zatočila hlava, když jsem vycházel z kruhu. Asi na mě padla tíha okamžiku, najednou jsem neměl vůbec žádnou energii. Zítra budu hodně unavený.
Převládá ve vás momentálně smutek, nebo spíš naštvání?
Naštvanost na Afriku. Asi už tam nikdy na soustředění nepojedu, protože tam jsme dlouho, trénujeme a z posledních šesti let jsem se snad jednou nebo dvakrát nezranil. Regenerace je tam špatná. Jezdíme tam kvůli teplu, které nikde jinde není, ale asi budeme muset vymyslet něco jiného. Vždycky jsem si tam natrhnul nějaký sval a tentokrát z toho byla řetězová reakce a další zranění. Prostě mě to smetlo. Nemohl jsem tři měsíce házet a na tom se nedá stavět. Dneska mě to dost vymlátilo, proto jsem naštvaný.
Co vás čeká dál?
Zítra určitě volno, pak budu pokračovat v tréninku. Konečně můžu házet, mám před sebou ještě důležité závody, finále Diamantové ligy, další dvě akce v Německu, které mě hodně baví. Budu trénovat a pokračovat. Věřím, že když se všechno sejde, můžu posunou i český rekord, i přesto, že to dneska nevypadalo.
