Ted Leonsis, chlapík s majetkem v hodnotě převyšující miliardu dolarů, mu před jedním z duelů sám prozradil novinku. „Že už se prodávají moje dresy. To bylo celkem vtipné,“ líčí Tomáš Satoranský.
Malý detail tuze velkého celku.
I přebohatý majitel basketbalistů Washington Wizards (a také hokejistů Washington Capitals), který při zápasech NBA sedává přímo u plochy, si dobře všiml svého českého zaměstnance.
Jediný krajan mezi vyvolenými basketbalu má za sebou zámořský rok číslo 2. Mnohem lepší. Mnohem slibnější. Ale pořád stejně náročný.
26letý Satoranský konečně zažil splnění globálního snu milionů kluků. „Hrát NBA naplno je skvělý pocit,“ vzpomíná na období, kdy patřil do základu Wizards a přisvojil si pozici opory.
„Sám sobě, NBA i zákulisí jsem ukázal, že na to mám. Bylo cítit, jak se moje role mění. Vnímal jsem podporu fanoušků. Mnohem víc lidí mě ve Washingtonu poznávalo a vyjadřovalo mi podporu. Je to motivace k další práci, abych si takovou pozici udržel.“
No právě! Teprve čtvrtého našince ve svébytném vesmíru zvaném NBA totiž následně (nejen) návrat kapitána Johna Walla zase přikoval k lavičce. V play off téměř nehrál.
„Konec byl hořký,“ přiznává. „Vysvětlení se mi úplně nedostalo. Snažil jsem se zeptat, ale pořád tomu nerozumím. Play off jsem se protrápil. To je další věc, kterou mě ta sezona naučila: v NBA si člověk nikdy nemůže být jistý svou pozicí.“
Udělám vše, abych se tu udržel
I v kolektivním sportu lze zažít prostředí vlčí smečky. NBA je značka s magickou přitažlivostí. Pro cizince - a bílého Evropana zvlášť - jde o nekončící sled toho, aby dokazoval, že na ni má. V prvním roce si Satoranský zvykal. Ve druhém, právě skončeném, musel potvrdit progres. Ve třetím bude bojovat o další smlouvu - původní mu po ročníku 2018/19 vyprší.
Mnoho neznámých je ve hře, ale něco je zřejmé. „NBA je priorita. Po této sezoně je to logické říct,“ nezastírá Satoranský. „Budu muset udělat všechno pro to, abych se udržel. Abych dostal dobrou smlouvu.“
Využije na to také nezvykle dlouhé léto. Po sezoně si odskočil na pět dní do Mexika, manželce „vrátí“ loni slíbenou svatební cestu. Zvažuje, jestli na přelomu června a července posílí národní tým.
Ale hlavně bude dřít. Protože je pořád na čem. „Na všem,“ přitaká. „Po loňském létě sleduju progres, úspěšnost trojek mi šla nahoru o dvacet procent. Určitě mám dál velké rezervy v obraně. Pak je tu atletičnost, fyzičnost. Z pozice rozehrávače se musím hodně věnovat driblingu, hráči druhých týmů na mě rádi vyvíjejí tlak.“
Svět velkých mužů si zkrátka žádá velkou péči o detaily.
„LeBron James nedávno povídal, že do svého těla investuje každý rok milion a půl dolarů,“ usměje se Čech, neboť v jeho případě by nyní šlo o polovinu roční gáže. „A stokrát se mu to vrátí. Když s trenéry trávíte během léta spoustu času, opravdu to pocítíte. Určitě to má cenu.“
Lehké to nebude, to rozhodně ne. Kouč Scott Brooks celoživotního rozehrávače Satoranského dál vidí na pozicích 2 a 3, tedy na křídlech. Ať už hrál kdekoli, ve své nejvytíženější sezoně naplno poznal, kolik sil NBA z člověka vytahuje - fyzických i psychických.
„Mám štěstí, že jsem si vyzkoušel obě pozice. Tu, kdy hráč ví, že jeho role bude velká a soustředí se jen na tu fyzickou náročnost - i tu, kdy nehrajete a musíte být neustále ve střehu a připravený, kdybyste náhodou vyběhli na hřiště,“ říká.
Gratulujeme k sezoně, Tomáši
V lize, kde se žádné dárky nerozdávají, při Satoranského nejlepších výkonech protivníci rychle pochopili, že na dvoumetrového Čecha je třeba dávat si pozor. Že umí tvořit, bránit, přihrávat i zasmečovat.
„Respekt soupeřů rostl, začal jsem se objevovat v jejich reportu, více se na mě připravovali. Což mě potěšilo. Ostatní týmy už si mě všímají,“ povídá Satoranský.
NBA je jasným vrcholem basketbalového snažení, málokomu se chce pryč. Osud může jediného zástupce Česka zavát kamkoli. Třeba zůstane v metropoli USA. Třeba ne.
„Zdraví vás lidé z jiných realizačních týmů, gratulují vám k sezoně. Vnímáte, že by třeba mohl být zájem z jiných týmů,“ popisuje. „Byla to náročná sezona, s momenty nahoru i dolů. Ale dostal jsem příležitost a byl jsem velkou součástí týmu. Což je to, o co mi v NBA vždycky šlo.“
A vždycky půjde.
