Neustále cestují. Jsou zvyklí se zdržovat na veřejných místech s tisícovkami dalších lidí. Ani to však nečiní tenisty imunní vůči strachu, který ve společnosti vyvolaly útoky ve velkých světových metropolích.
„Nikdy jsem to nijak extra neřešil. Říkal jsem si, že se může stát cokoliv, kdekoliv. Když člověk létá každý týden, může se něco přihodit s letadlem. Ale musím říct, že tady je to fakt jiné. Člověk to ve vzduchu cítí víc,“ prohlásil Berdych.
„Asi by mě nenapadlo, že bych šel třeba do divadla nebo do jiných veřejných prostorů.“ Stačí mu, že se každý den vydává na zaplněné Roland Garros. „Tady jsme celkem solidní terč,“ řekl.
Berdycha potěšilo, že se letos v Paříži zpřísnila bezpečnostní opatření. Cestou do areálu projdou návštěvníci trojitou kontrolou, množství členů ochranky bylo navýšeno o 25 procent. „Pak člověk cítí, že aspoň tím je krytý,“ tvrdil Berdych.
Strýcová: Vidím divného člověka a už čekám, že vybuchneme
To Strýcová má nepříjemný pocit především z cestování. „S tím, co se teď děje, mám takový strach. Vidím nějakého divného člověka a už si myslím, že za hodinu tady vybuchneme.“
Ve čtvrtek 19. května, když se zřítilo letadlo společnosti EgyptAir na trase z Paříže do Káhiry do Středozemního moře, zrovna mířila do Francie na Roland Garros. „A hned jsem si říkala: Dobrý, tak nás asi taky někdo odpálí. Mám takové paranoidní myšlenky.“
Létání neměla ráda odjakživa. „Když sedím v letadle a trochu to s ním zamává, tak se hned opotím a už končím se životem.“ Snaží se poslouchat hudbu, ale ani to jí moc nepomáhá.
Navzdory všemu si uvědomuje, že strach musí překonat. A snaží se na možná nebezpečí nemyslet: „To bych pak nemohla nikam.“