Na Australian Open, úvodním grandslamu pod Ivaniševičovým vedením, tak Berdych hodlá předvést svůj upravený servis a vsadit na riskantní útočný styl. V prvním kole ještě nestihl ukázat skoro nic, neb mu po úvodním hladce získaném setu vzdal italský kvalifikant Vanni.
Klání v nádherném prázdninovém odpoledni pod vymetenou oblohou trvalo něco přes půl hodiny. Jedenatřicetiletý Berdych ale doufá, že ho novinky přiblíží k naplnění touhy po zisku jednoho ze čtyř nejvzácnějších titulů. A že Goranovo čaro zabere i potřetí.
Úprava podání i filozofie
Projevilo se v červenci 2001, kdy se čahoun s drtivým servisem coby držitel divoké karty prostřílel k wimbledonskému triumfu. To nezvládl nikdo před Ivaniševičem. Ani po něm. Na grandslamovou trofej dosáhl v devětadvaceti, po třech ztracených finále, coby 125. muž žebříčku. Snad nikdo už mu nevěřil.
Podruhé přispěl k senzaci v září 2014, kdy dovedl k poháru pro krále US Open krajana Marina Čiliče. Ten se překvapivě prosadil v éře, kterou ovládají hlavně Federer, Djokovič, Nadal a Murray, k nimž se posléze připojil též Wawrinka. Svůj „úlet“ zatím nezopakoval.
Ivaniševič loni v Melbourne vyprávěl, že Berdych náleží mezi jeho oblíbence a že vlastně neví, proč ještě nevyhrál grandslam. V létě se stal jeho koučem a teď se ho snaží dotlačit k průlomu.
Nový Berdych do sezony napochodoval s upravenou filozofií. Žebříček už není prioritou. Přednost má totální ofenziva na Australian Open, Roland Garros, ve Wimbledonu či na US Open.
Nový Berdych doufá, že se mu v jedné z tenisových metropolí všechno sejde a on trefí jackpot.
„Pohlídám si i nejmenší detaily,“ tvrdí. „Chci zkusit všechno, abych neměl výčitky, až pak skončím. Marinův případ vnímám jako inspiraci. Vidím, že se dá útočit i z druhé vlny.“
Podobně jako v Čiličově případě se Ivaniševič nejprve zaměřil na klientův servis. Nižší nadhoz a celkově jednodušší provedení má novému Berdychovi ušetřit námahu, snížit riziko chyby ve větrném počasí a ztížit soupeři jeho čtení.
„V Dauhá jsem teď hrál s Tsongou, dost foukalo, ale statistiky jsem měl super,“ libuje si světová desítka. „Se změnou jsem se rychle sžil. Dlouhodobě mi může hodně pomoct. Byl to správný krok.“
Goranova revoluce
Na jaře 2016 Berdych náhle propustil trenéra Daniho Vallverdua. Sázka na jistotu a vyčkávací taktiku nevyšla. Uvědomil si, že potřebuje zásadní zásah. A zvolil variantu, jíž dlouho nebyl příliš nakloněný. Najal si takzvaného superkouče, čili legendu se zkušenostmi z nejprestižnějších a nejvypjatějších bitev.
S Ivaniševičem si plácl v létě, jenže před US Open ho sklátil zánět slepého střeva, který start spolupráce poničil. Postupně tak až v průběhu podzimu zkrátili - a zároveň zintenzivnili - robotu na kurtu. Domluvili se na výbojnější zápasové strategii s častějším přechodem k síti.
„Připadám si v ní naprosto přirozeně,“ tvrdí Berdych. „Občas udělám v nějaké pozici špatné rozhodnutí, ale opakováním se jen zlepším. Goran mi všechno vysvětlí, útočné varianty vidí líp, protože za svoji kariéru byl na síti nesčetněkrát víc než já. Je o krok napřed.“
Český tenista Tomáš Berdych v duelu 1. kola Australian Open s Lucou Vannim z Itálie.
Soužití dvou habánů ulehčuje kouzlo Ivaniševičovy osobnosti. Nestresuje. Nevyčítá. Umí pobavit. Ač byl sám na dvorci rapl, v soukromí je uvolněný, klidný, vtipný.
„Všechno plyne přirozeně a jednodušeji,“ vysvětluje Berdych. „V trénincích mě Goran vyhání z komfortní zóny. Dostávám záhul, necítím se dobře. Lítám ode zdi ke zdi, řeším extrémní situace. Pak se ale skončí a nastane pohoda. Vypne se, můžu si oddechnout. V tom vidím největší rozdíl. Dřív trénink nějak běžel, jako by se nic nedělo, ale pak bylo najednou cítit napětí.“
Po angažování Vallverdua se Berdych předloni dostal do nevídané ráže. Změna jej vybudila. I nyní se zdá osvěžený. A třeba ještě na Goranovu revoluci není úplně pozdě.
