Nad střízlíkem o dvě hlavy menším vedl Tomáš Berdych ve 3. kole přepychového turnaje 6:1, 5:2. Později si vypracoval mečbol. Vyčerpaný japonský mladík chvílemi vypadal, že v příští vteřině vypustí duši.
Přesto mu Berdych podlehl 6:1, 6:7, 4:6. Napáchal 10 dvojchyb. Nadával, zuřil a třískal raketami, což dělá výjimečně. Jenže není divu. Prožívá nejméně povedený úvod sezony od roku 2009, kdy měl po Indian Wells bilanci výher a porážek 5–6. Poté si počínal o dost lépe.
2010: 12–6
2011: 16–6
2012: 16–4
2013: 18–5
2014: 16–4
2015: 19–5
2016: 14–6
Letos se na následující štaci do Miami vydá s nepřesvědčivým skóre 10–5. Hrozí, že se po víkendu sveze ze 14. místa na žebříčku ještě níž. A připočtou-li se nevalné výsledky z loňského podzimu, kdy třikrát za sebou ztratil hned úvodní partii v Tokiu (s Müllerem), Šanghaji (s Granollersem) a Vídni (s Basilašvilim), je zjevné, jak se souží.
Důvod? Ne, jeho kariéru zřejmě nezačala pohlcovat věčná temnota. Tohle asi ještě není Berdychova teskná rozlučka se špičkou, v níž se tak dlouho obdivuhodně držel.
Jen se prostě potýká se zásadními změnami svého stylu, který překopává pod vlivem kouče Ivaniševiče.
Nižší nadhoz a pro rivaly hůř čitelný servis, ostřejší vedení výměn, častější výpravy k síti... Pro jedenatřicetiletého borce, smýšlením konzervativce, je to náročná šichta. Upravené a čerstvě nabroušené zbraně hodlá použít v duelech s nejobávanějšími bouráky na největších akcích.
V lednu na Australian Open si novinky pochvaloval: „Tréninky jsou kratší a intenzivnější, dostávám záhul. Lítám ode zdi ke zdi a musím řešit extrémní situace. V týmu všechno klape, zbytečně se nestresujeme. Goran mi věci vysvětluje, nevyčítá, je s ním sranda.“
Sám působil nebývale pohodově, naneštěstí už ve třetím kole narazil na pozdějšího šampiona Federera.
Jeho start do roku 2017 nelze považovat za úplný průšvih. Vždyť přemohl Tsongu či Gasqueta, v Dauhá a Rotterdamu prokráčel do semifinále. V Indian Wells, jež leží v kalifornské poušti, se mu nikdy zvlášť nedařilo. Ze třinácti startů tu v minulosti vyždímal jen jedno semifinále a dvě čtvrtfinále. Přesto teď přiznává: „Výsledky nejsou dle mých představ.“
V kardinálním rozporu s jeho představami bylo pondělní utkání s jedenadvacetiletým Nišiokou, jenž po 14 gamech připomínal zoufalou oběť tenisového násilí. Pak Berdych náhle začal kazit, ochromila jej nejistota a sžírala nervozita.
Český tenista Tomáš Berdych blahopřeje k postupu svému přemožiteli Nišiokovi z Japonska.
„Marně jsem hledal způsob, jak ho zdolat,“ řekl Japonec. „Ale dal mi šanci. A ačkoliv jsem měl pocit, že už svým tělem skoro nepohnu, zůstal jsem soustředěný a rval se.“
Berdych umí rychle zahnat smutek z nezdarů. Nebabrá se v nich, hledí vpřed. K revoluci ve své hře svolil, aby vzkřísil chřadnoucí šance na grandslamový titul. Aby si jednou nevyčítal, že pro něj nepodnikl vše, co mohl. Poslední prohry s Nizozemcem Haasem (66. na světě) v Dubaji a Nišiokou (70.) v Indian Wells jsou dosti potupné.
Existuje však určitá naděje, že jsou v Berdychově kariéře momentem, z něhož se odrazí k velkým triumfům.
