Na trati měl příbuzné i známe. "Vnímal jsem, že mě lidi povzbuzují, měl jsem ohromnou motivaci. Jinde tolik fanoušků nechodí," porovnal. Už vyhrál akademické mistrovství světa a při Světovém poháru ve Slovinsku byl loni třetí. "Ale tohle je jednoznačně největší vítězství," hravě spočítá čtyřiadvacetiletý student.
Po prvním kole měl mírný náskok. Před druhou jízdou musel vyplnit skoro dvě hodiny času. "Byl jsem s kamarády a snažil se na závody nemyslet. Ale druhou hodinku jsem už byl sám a soustředil se. Koncentroval jsem se, v lodi pak dával pozor na techniku. Doufal jsem, že by to tentokrát mohlo vyjít."
Vyšlo, pětinásobného mistra světa Pontarolla, žijící legendu, překonal s přehledem.
"Prvně mě vzal táta do kajaku, když mi byli tři roky, byl také vodák," vzpomíná s úsměvem na začátky.
Teď, když zažívá slávu, mu v Karlových Varech trochu pomohla i skutečnost, že Teplá není příliš divoká řeka. "Doma v Olomouci máme podobnou řeku, na které často trénujeme."
Na dlouhé trati dojel v pátek na dobrém šestém místě. "Jsem vrozený sprintař, nemám takovou vytrvalostní sílu, ale i šesté místo na dlouhé trati je pěkné. Poprvé jsem o trošku porazil svého konkurenta Aleše Marka."
Slovák půjde po stopách slavnější reprezentantky Michaly Strnadové a zkusí si rychlostní kanoistiku.
"V tom jejich kajaku jsem seděl jednou v životě, ale na nominačních závodech v Račicích bych to rád příští týden zkusil. Alespoň to pro ostatní bude zpestření."
Zlatou medaili bude slavit až na podzim. "Sejdeme se na nějakém méně důležitém závodě, po něm koupíme sud piva a uděláme maso."
