Koncem ledna se 21letá Tereza Vinklárková na mistrovství světa juniorů v Lenzerheide dozvěděla, že mládežnický šampionát bude zároveň i nominačním kláním o páté místo v ženském týmu pro Anterselvu.
„Už to byl pro mě šok,“ přiznává.
Lenzerheide tudíž následně vidělo český souboj TV versus TV. Rozumějte Tereza Voborníková (která předtím v Oberhofu a Ruhpoldingu okusila i Světový pohár dospělých) versus Tereza Vinklárková.
Aby se holky nepletly, té první říkají v týmu prostě Terka, té druhé Vinky.
S pátým místem ve vytrvalostním závodě a šestým ve sprintu Vinky jejich švýcarský minisouboj vyhrála.
„A teď jsem tady a nemohu tomu uvěřit,“ říká na stadionu v Anterselvě.
Tolik hvězd se najednou pohybuje kolem ní. Tady je Wiererová, támhle Eckhoffová, Röiselandová, Herrmannová. Vládkyně biatlonu, které dosud pozorovala jen v televizi.
„Jen být tady je pro každé biatlonové dítě sen,“ ujistí slečna Vinklárková. „Všechno jsou to strašně fajn holky. Já je obdivuju. A zítra s nimi budu i startovat, budu mít na sobě číslo jako ony. To je úžasné.“
První krůčky v nejvyšší biatlonové lize jí možná zamotaly hlavu natolik, že hned na druhém tréninku v Anterselvě střílela křížmo, tedy na vedlejší terče. „Na to jsem expert,“ přiznává. „Ale teď si budu zase na dlouho pamatovat, že se musím kontrolovat.“
Je milá, usměvavá, ochotná. A je tak nadšená.
MS v biatlonu 2020 v AnterselvěSpeciální příloha iDNES.cz |
Na hotelovém pokoji s ní bydlí také kytara, její nejoblíbenější relaxace. „Nejčastěji hraju popové písničky, všechno, co mi zrovna přijde pod ruku,“ sděluje. Ale i rapu, jenž nyní vládne předzávodním hitparádám českého ženského týmu, se dovedla přizpůsobit.
Taky moc ráda čte. Nejen učebnice a skripta do školy. „Vstřebávám zrovna povinnou četbu, kterou jsme kdysi měli na gymplu předepsanou k maturitě a já ji tehdy nestihla přečíst. Teď jsem si naposledy dala od Remarqua Tři kamarády a Na západní frontě klid.“
Na brněnské Masarykově univerzitě studuje obor management sportu. „Mám prodloužený první semestr, i kvůli mistrovství světa jsem musela některé zkoušky odložit,“ hlásí a plánuje: „Už bych měla s tím učením zase začít.“
Jenže učte se, když je kolem tolik vjemů.
Kdysi fandila Lauře Dahlmeierové a Darje Domračevové. „Předtím byla mým velkým idolem Magdalena Neunerová. Vyhrávala tak snadno. A i když se jí na střelnici něco nepovedlo, pořád se usmívala,“ vzpomíná.
Ovšem krkolomný a komplikovaný biatlonový příběh Terezy Vinklárkové začal u jiných legend tohoto sportu.
Se starším bratrem v televizi sledovali, jak spolu soupeří Ole Einar Björndalen a Raphael Poirée, načež se vydali na nábor mladých biatlonistů v klubu Střelka Brno. Tam trenér Vít Effenberk způsobil, že malá Terka biatlonu propadla.
Vytrvalostní závod žen v AnterselvěSledujte od 14.15 hodin online. |
Vidíte, a to byste možná řekli, že Brno je město biatlonem takřka nepolíbené. Veliký omyl.
Od sezony 2013 - 2014 vstřebávala Brňanka Vinklárková další biatlonové lekce v Letohradu a v únoru 2016 už byla členkou stříbrné české štafety na dorosteneckém světovém šampionátu v Rumunsku. Společně s Natálií Jurčovou, nyní závodící v IBU Cupu - a s jistou Markétou Davidovou.
Bohužel, následující roky se proměnily v jeden velký a vleklý zdravotní problém, který ji málem od biatlonu vyhnal. Dokonce dočasně vypadla z juniorské reprezentace. „Bylo to dlouhé trápení,“ přitaká.
Přetržený vaz v kotníku jí zničil jednu sezonu. Jenže ten byl tím jednodušším problémem. Horším se stala mononukleóza, po které měla dlouho špatné krevní testy. Chodila od doktora k doktorovi a ti se dohadovali, proč ji záněty v krvi neustále srážejí zdravotně zpět.
Teprve loni nastal zvrat. Lékařka na ORL Vinklárkové oznámila, že její mandle vypadají, jako kdyby zrovna prodělala deset angín za sebou. Při výtěru krku navíc objevili bakterii páchající v jejím těle neplechu.
Sečteno a podtrženo: nosní i krční mandle musí pryč.
Když se jich zbavila, záněty zmizely. „Jsem strašně ráda, že se je povedlo odstranit. Od té doby všechno funguje.“
Mění se tak i poměr biatlonových disciplín slečny Vinklárkové. „Dlouho jsem bývala lepší na střelnici,“ vzpomíná na období, kdy s fyzičkou kvůli vracejícím se nemocem haprovala. „Teď jsem se konečně zvedla i běžecky a mám běh se střelbou vyrovnané.“
Příští týden odcestuje na mistrovství Evropy v Raubiči, určené především závodníkům z IBU Cupu. Na konci sezony ještě absolvuje juniorské mistrovství Evropy v Hochfilzenu. A kdo ví, třeba ji mezitím pozvou trenéři coby pátou ženu také na Světový pohár v Novém Městě.
Ovšem ten nejkrásnější závod roku a zatím i kariéry na ni čeká v úterý. Tady a teď. V Anterselvě, pod dolomitskými velikány.
Startovní číslo 97, Tereza Vinklarkova, CZE. Má to před sebou černé na bílém.
Alenka, pardon, vlastně Tereza v říši divů. "Být tady je pro každé biatlonové dítě sen. Všechno jsou to strašně fajn holky. Já je obdivuju. A zítra s nimi mám startovat. Úžasné!" Tereza Vinklárková ještě nejela SP, ale v úterý pojede na MS - a támhle, ano, tam bude startovat. https://t.co/xgB3eiaEPC
Nevytyčila si za cíl žádné umístění. Je přece juniorkou mezi ženami a hlavně se tu má učit.
„Úspěchem bude předvést to, na co momentálně mám,“ povídá. Jinými slovy: „Chtěla bych nechat na trati všechno a na střelnici co nejmíň.“
Ať už v závodě dopadne jakkoliv, pouhý start bude pro ni motivací do další dřiny a dalšího sbírání zkušeností. Protože jak Tereze Vinklárkové připomíná kouč Egil Gjelland: „V biatlonu se do úspěchu stárne.“
