Už kvalifikaci vyhrála o 7 vteřin.
V semifinále pak kralovala o vteřiny tři. A ve finále? Ne, nevyhrála ho. O pouhých 30 setin nestačila Tereza Fišerová na svou mladší krajanku Gabrielu Satkovou, která tím způsobila senzaci.
Znovu jí tak unikl premiérový titul na jednom z velkých šampionátů.
„Když jsem dojela a viděla jsem, že je tam +30 setin, nejprve jsem si řekla, že je to škoda, ale pak mi hned došlo, že letím do Tokia. Všechno ostatní je jedno,“ smála se.
Ano, i o tom před evropským šampionátem v pražské Tróji mluvila.
Byly to pro ni tak trochu dva závody v jednom. O evropskou medaili a také o definitivní razítko na postup na olympijské hry, které se mají v Tokiu uskutečnit za rok, pokud to situace ve světě dovolí.
A právě olympijské kruhy byly pro Fišerovou celou dobu na prvním místě.
„Já jsem dost velký nervák. Pociťuji, že to nebude jen mistrovství Evropy, ale hlavně olympijská kvalifikace. Je to spíš trošičku svazující. Každopádně na závod se moc těším. Vím, že když pojedu s klidnou hlavou a zajedu to tak, jak umím, mohlo by to na olympijskou kvalifikaci stačit, protože to mám hrozně dobře rozjeté. Pokud to nepokazí hlava, tak to bude dobré,“ říkala pár dní před startem.
Hlava to tentokrát nepokazila.
I když se to klidně mohlo stát.
Karty totiž byly už před evropskou bitvou v trojských peřejích rozdány jasně. O olympijskou kvalifikaci mohla Fišerovou připravit pouze teprve osmnáctiletá Gabriela Satková.
A to jen za předpokladu, že by evropský šampionát vyhrála a Fišerová by dojela na horším než sedmém místě…
Jenže když Fišerová stála na startu jako poslední závodnice šampionátu, bylo to právě jméno mladičké české kanoistky, které svítilo na prvním místě.
„Věděla jsem, že je Gabča první a že musím něco zajet. Ono… doufat v olympiádu tak, že to někdo jiný zkazí, to není férové a k našemu sportu by se to nehodilo. Přej a bude ti přáno, se říká. Já to Gabče přála,“ líčila Fišerová.
I ona si v peřejích počínala skvěle.
Zvládala velmi náročné pasáže trojské trati a na obou mezičasech se se Satkovou přetahovala o první příčku.
„Od prvního do posledního záběru to pro mě byla krizovka, tak nervózní jsem byla. Ty průjezdy jsem si ani moc neuvědomovala, ale jak znám trenéra, všechno bude špatně,“ smála se. „Ne, on mě i chválí.“
Tentokrát měl za co.
Evropské stříbro bohatě ke kvalifikaci na první olympiádu stačilo.
„Je to hrozně skvělý pocit, užívám si to. Splnila jsem si sen, na který jsem deset let dřela a ty emoce jsou nepopsatelné. Když dojedete do cíle a je vám jedno, jestli jste první nebo druhý, hlavně, že jedete na olympiádu,“ radovala se česká kanoistka.
K té vlastně druhá místa tak nějak patří, vždyť i na dresu měla Fišerová dvojku. Stříbro už má z evropského šampionátu v Tacenu i mistrovství světa v Pau z roku 2017.
„Ke mně ty stříbrné medaile pasují víc,“ směje se.
Za rok bude moct ke své stříbrné sbírce přidat další medaili – tu vůbec nejcennější.
„Bylo by to hezké, ale zatím si to netroufám říct. Na olympiádu ale budu dřít, co to půjde a udělám pro medaili maximum. Jestli ale skončím poslední nebo stříbrná, to neodhadnu,“ říká čerstvá vicemistryně Evropy.
